Jistě jste se s nimi již setkali. Zahrady, trávníky nebo jen nenáročné skalničky bující na plochých, ale i šikmých střechách. Někdy si jich vůbec nevšimneme, jindy jsou hlavním estetickým motivem domu. Obliba zelených střech postupně proniká ze zahraničí také k nám a vegetace se tak stává čím dál obvyklejší střešní krytinou. Jaké mají vegetační střechy výhody a na co je naopak třeba dát si pozor? Jaké jsou druhy zelených střech, ze kterých částí se skládají a co na nich roste? Jak zařídit zeleň i na Vaší střeše? Na to vše se Vám pokusíme odpovědět na následujících řádcích.
Proč zrovna zelená střecha
Pro obyvatele domu se zelenou střechou je asi největším přínosem její estetická hodnota. Každý bude nejspíš souhlasit, že střecha s bujícím trávníkem, či dokonce květinami a keři, je rozhodně krásnější než střecha pokrytá asfaltovými pásy. Přínosem také je, že se taková střecha dá využít jako terasa k příjemnému posezení a jako pěstební plocha pro okrasné či užitkové rostliny. Další výhodu si asi váhající majitel potenciální zelené střechy hned neuvědomí: Vegetační střecha je schopná pohltit poměrně velké množství vody, kterou částečně spotřebuje a zbytek z ní pomalu odtéká ze střechy pryč. Při velkých deštích se tak výrazně sníží nebezpečí přehlcení dešťové kanalizace a případného vsakovacího zařízení. Vzhledem k tomu, že dnes má již každý majitel domu povinnost popasovat se s dešťovou vodou na svém vlastním pozemku, je tato vlastnost zelených střech čím dál zajímavější. Zelená střecha může zabránit přetékání vsakovacího zařízení či nádrže.
Ve městech, kde je všeobecně pro vegetaci nedostatek místa, je ozeleňování střech obzvlášť vhodné. Zelené plochy významně zlepšují městské mikroklima – snižují teplotu, zachycují prachové částice a zajišťují, aby se i urbanizované území účastnilo malého vodního cyklu.
Druhy a skladby zelených střech
Vegetační střechy můžeme rozdělit na střechy intenzivní a extenzivní. Na intenzivních střechách roste tráva, květiny a keře. Pro intenzivní zelenou střechu je charakteristická vysoká vrstva substrátu (podle toho jak intenzivní zeleň chcete na střeše pěstovat) a tím také větší nároky na nosnou konstrukci domu. Je vhodná zvláště pro vegetační střechy, které mají být zahradou a pobytovým prostorem. Extenzivní zelená střecha naopak potřebuje jen malou vrstvu substrátu, může být téměř bezúdržbová a osázená jen netřesky a jinými nenáročnými sukulenty. Skladba zelené střechy se může lišit podle dodavatele i podle typu střechy.
Některé základní vrstvy by ale v žádné skladbě chybět neměly:
- Nosná konstrukce střechy, parozábrana a tepelná izolace by samozřejmě byly i pod jinými střešními krytinami. U tepelné izolace je třeba dbát na to, aby měla dostatečnou pevnost v tlaku, a v případě pochozí střechy je třeba použit výrobek k tomu určený.
- Hydroizolační souvrství je velmi důležitá součást skladby, jelikož tato vrstva je ochranou před zatékáním do střechy a přitom je prakticky stále vystavena působení vody, kterou zelená střecha zadržuje. Hydroizolace může být tvořena asfaltovými pásy nebo hydroizolační folií. V každém případě ale alespoň horní vrstva musí být odolná proti prorůstání kořínků. Je velmi důležité, aby byla tato hydroizolace provedena perfektně, bez jakýchkoli netěsností. Na hydroizolační vrstvě by měla být položena ještě ochranná vrstva geotextilie.
- Pro drenážní a hydro-akumulační vrstvu se často používá speciální nopkové fólie s vyššími nopky – 20 ale lépe 60 mm. Tato folie je schopná zajistit obě funkce – přebytečnou vodu odvede, ale potřebnou vodu zadrží. Tyto dvě funkce však lze také oddělit. Drenáž může zajistit štěrk, akumulaci vody třeba rohož z minerálních vláken nebo rašelina. Při návrhu těchto vrstev je třeba myslet na druh ozelenění (jaké bude mít nároky na vodu) a také na sklon střechy. U šikmých střech s velkým sklonem se drenážní vrstva vůbec nedělá a naopak je třeba zajistit dostatečnou kapacitu hydro-akumulační vrstvy.
- Filtrační vrstva bývá tvořena geotextilií a má za úkol zabránit zanášení hydro-akumulační a drenážní vrstvy nečistotami z vegetačního substrátu. V případě použití nopkové folie pro drenážní a hydro akumulační vrstvu je vhodné před pokládkou filtrační textilie nopky zasypat hrubozrnným materiálem.
- Vegetační substrát je různý pro různé druhy ozelenění. Měl by být schopen zadržet dostatečné množství vody, také ale musí být propustný, aby se na povrchu nedělaly louže. Zároveň by neměl být příliš těžký. Vegetační substrát má dvě základní složky – složku minerální a humus. Materiálů, které se do substrátů používají, je celá řada. Pokud si budujete střechu sami, můžete ho namíchat třeba z keramzitu, zeminy a písku. Keramzit je velmi důležitý pro vylehčení vrstvy.
Jak ozelenit i Vaši střechu
Při zřizování zelené střechy na stávající konstrukci, kde byla krytina původně jiná, je kritickým bodem otázka přidaného zatížení. Některé konstrukce mohou vydržet přidané zatížení bez nutnosti dodatečného vyztužování, jiné nikoli. Doporučujeme konzultovat tuto otázku s odborníkem, zvláště v případě, že plánujete intenzivnější ozelenění. Běžná extenzivní zelená střecha váží mezi 80 a 180 kg /m2 při plném nasycení vodou, intenzivní střešní zahrada muže mít hmotnost od 400 do 900 kg/m2. Existují i velmi lehké vegetační střechy porostlé jen mechy, jejichž hmotnost je pouze 50 kg/m2.
Zelenou střechu si můžete vytvořit i svépomocí, zvláště pokud se jedná pouze o garáž, pergolu či kůlnu. Na internetu je mnoho videí a návodů, jak na to. Vždy je ale potřeba opatřit stávající hydroizolační souvrství novou hydroizolační vrstvou proti prorůstání kořínků, která zároveň posílí hydroizolační schopnost původní vrstvy, která může být s věkem poškozená.
Doporučujeme tuto část práce svěřit profesionální firmě, jelikož provedení dokonale těsného hydroizolačního povlaku je náročné a přitom důležité. Často si lidé myslí, že ozeleňování jsou výsadou plochých střech. To však není pravda. I střechy s velmi vysokým sklonem lze ozelenit, jen je nutné zabránit sesouvání substrátu například pomocí speciálních roštů a zajistit dostatečnou hydroakumulační schopnost souvrství.
Čím střechu osadit?
Na střechu můžete vysadit prakticky cokoliv, záleží samozřejmě na tloušťce vrstvy substrátu a na tom, kolik času chcete věnovat údržbě. Tráva potřebuje 300-350 mm substrátu a je třeba ji sekat. Bezúdržbové střechy s 8-12 cm substrátu se osazují rozličnými sukulenty, ale z naší zkušenosti na ní výborně roste třeba pažitka. Zkrátka experimentování se meze nekladou.
Doufáme, že Vás tento článek navnadil a že se zelená střecha brzy objeví i na Vašem domě.
Marie Vaculíková
