Městská část Praha 12 se věnuje hospodaření s dešťovou vodou (DV) dlouhodobě. Z projektu Počítáme s vodou má zpracovanou Strategii, jak s DV správně hospodařit. Z ní jsme vycházeli při návrhu, jakým způsobem vodu využívat, aby neodtékala do kanalizace. Realizovali jsme několik nádrží na objektech městské části. Největší je akumulační nádrž o kapacitě 40 m3, do které stéká voda ze střechy nové radnice. Několik menších nádrží sbírá vodu z objektů Viniční domek, altánu ve volnočasovém areálu nebo obslužného objektu na sběrném dvoře.
V rámci tématu DV jsme navázali spolupráci i s dalšími organizacemi, například s Pražskou energetickou společností. U jedné z jejich staveb jsme umístili nádrž, kterou využívají občané sídliště pro zalévání komunitní zahrady (Obrázek 1). To jsou však jen kapičky ve srovnání s množstvím vody, které odtéká do kanalizace ze střech dalších objektů ve vlastnictví městské části, jako jsou školy a školky. Změna však není ani finančně ani stavebně jednoduchá, zvl. revitalizované objekty mají vodu svedenu ze střechy vnitřními svody, takže nelze jen tak přistavit k okapu nádrž. Realizaci zelené střechy na těchto objektech zase brání záruka na rekonstrukci střechy.
Proto pro realizaci opatření podporující správné hospodaření s DV využíváme dotace. Máme např. připravenu revitalizaci školky Pastelka či výstavbu nové školky Mydlinky, která již tyto parametry bude splňovat. V současnosti je zpracovávána Adaptační strategie pro Prahu 12. Její součástí je pasport všech škol a školek právě z pohledu nakládání s dešťovými vodami.
Velký potenciál pro záchyt dešťové vody mají i panelové domy a občanská vybavenost, např. garáže či obchodní centra. V současnosti ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) prověřujeme možnost, jak realizovat toto opatření na jednom panelovém domě o jedenácti patrech a na přilehlých garážích. U paneláků vzhledem k jejich výšce nemohly být okapy vedeny po fasádě, ale stejný problém mají bohužel i nižší budovy jako garáže. Projekt na záchyt vody ze střechy panelového domu a přilehlé garáže je součástí navržených opatření v Adaptační strategii.
Vodu z akumulačních nádrží využíváme na zálivku nově vysazených stromků, kterých je každý rok v městské části Praha 12 několik set.
U nově vybudovaných náměstí a parkovišť je již dlažba propustná a voda se zasakuje do retenčních nádrží. Příkladem je Sofijské náměstí a parkoviště u radnice. (Obrázek 2)
Na rozdíl od bytových domů musí například školy za odvod dešťové vody platit, poplatek se počítá z plochy střechy a z obvyklého deště. Třeba pro školu o několika souběžných třídách je částka za rok kolem 130 -150 000 Kč, za školku 50 000 Kč. Takže peníze tečou doslova přímo do kanálu, a navíc na čističce odpadních vod dělá při přívalovém dešti nadbytečná DV problémy. Voda nad určitý objem teče z odlehčovacích nádrží bez čištění přímo do řeky, přitom nám na sídlišti chybí.
O zacházení s dešťovou vodou jednáme i s investory, kteří v Praze 12 staví. Příkladem je rezidenční čtvrť na místě bývalého Modřanského cukrovaru společnosti Skanska Reality (Obrázek 3). Systém odvádění dešťové vody pro Modřanský cukrovar je navržen tak, aby se maximální množství dešťové vody mohlo vsáknout na místě, kam voda naprší. To je dosaženo systémem vodních kaskád a technickými řešeními, která umí zadržet vodu – například zelené střechy, povrchové vsaky, podzemní vsakovací objekty, retence a průlehy. Dešťová voda, která se v případě intenzivních dešťů nezasákne, bude odváděna přímo do Vltavy.
Déšť je pro nás cenný zdroj vody. V době, kdy je vody nedostatek, si nemůžeme dovolit, aby nám dešťová voda utíkala do kanalizace bez využití.
Autorka: Ing. Tylová Eva, Místostarostka MČ Prahy 12, (2021)
Článek vznikl díky projektu „Počítáme s vodou“ www.pocitamesvodou.cz
