Toaleta s nádrží na vodu z pračky. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Jiřina Weisová
Jsem už dříve narozená a pamatuji vodné za 40 haléřů a stočné za 20. Za kubík.
A taky pamatuji dobu, kdy se každá kapka vody tahala z cisterny – nejen na pití, ale i na mytí, splachování a praní.
Dříve jsme měli doma pračku vířivku, do které se voda musela nanosit (nebo napustit hadicí), ale pak taky vypustit. A to se dalo udělat systémem nejrůznějších kbelíků a použitou vodou jsme pak splachovali záchod.
Když se nám před skoro 24 lety narodilo první dítě, manžel nedal jinak, než že musíme mít automatku. Ani jsem o ni příliš nestála, ale po návratu z porodnice prostě stála pračka doma a hotovo.
Naštěstí byla výtoková hadice umístěná do umyvadla a ne rovnou do odpadu, jak bylo v té době moderní. Protože po dalším roce jsme měli ty děti už dvě a za další dva roky tři, bylo toho praní docela dost (tehdy ještě nijak nefrčely jednorázové plenky, i když už existovaly).
Občas se to musí vyčistit. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Jiřina Weisová
A taky cena vody docela strmě stoupala. Vodu jsme dále chytali do kyblíků, i když manžel tvrdil, že je to tanec mezi vejci. Ale splachovat pitnou vodou nám přišlo dost neekologické a upřímně, mně osobně i dost neekonomické.
Pak jsme se stěhovali do jiného, podstatně většího bytu, kde ale byla nutná kompletní rekonstrukce, kromě jiného bylo nutné předělat i rozvody vody. Určitě by nebyl problém mít pračku v koupelně, dále chytat vodu do kbelíků a ty nosit na WC, ale když už jsme kopali, chtěli jsme trochu komfort.
Domluvili jsme instalatéra na konzultaci, jestli by se dala propojit odpadní trubka z pračky do nádrže, kterou bychom umístili nad WC. Hrálo nám do karet, že dům je starý a nad WC byl malý výklenek.
Když zapomene páku vypnout, vyteče celá nádrž… Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Jiřina Weisová
Pračka je v kuchyni a trubkou je napojena do nádrže u na WC. Čerpadlo z pračky vodu vyčerpá, ale je pravda, že ho netýráme a neždímáme na 1300 otáček – nepotřebujeme to.
Nádrž jsme si nechali udělat z tvrzeného plastu a opravdu docela pomohlo, že výklenek sahá poloviny dna, takže nádrž „sedí“ (ale je i podepřená).
Nádrž má přepad, aby nepřetekla a nevytopila sousedy pod námi, a má víko. Problém jsme měli ani ne tak s propojením vlastní nádržky na vodu na WC, ale spíš s tím, že plovák v nádržce nereagoval a voda protékala. Máme tedy na trubce páčku a do nádržky na WC napouštíme ručně. Kdo páčku nezavře, vypustí všechnu vodu, která v nádrži je – už se to synovi párkrát povedlo.
Z jedné strany do nádržky vede voda klasicky z vodovodu, kterou ale máme zavřenou a otevíráme jen v případě, kdy v nádrži voda dojde, z druhé strany vede trubka z nádrže.
Ze shora je víko. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Jiřina Weisová
Myslíme si, že od roku 2007, kdy jsme „akci nádrž“ vymysleli a zrealizovali, se nám už náklady nejen vrátily, ale i jsme ušetřili – je nás doma 5. Pokud je možnost, spláchneme i kyblíkem (například pokud si myju vlasy, vždy si dám do vany kbelík), pokud se někdo potřebuje „odmočit“ ve vaně, vodu nevypouští, ale nanosím ji do nádrže (kbelík je věrný kamarád).
Samozřejmě, že naše nádrž má i své stinné stránky. V létě je nutné občas přepad zalít, protože zapáchá. Ale to je hned.
Voda z prádla není čistá, takže je nutné záchod mýt častěji. Občas se v nádrži usazují usazeniny z prádla a jednou za čas, když je vypuštěno „do nuly“, se musí vybrat a nádrž vyčistit. Už jsme si i říkali, že jsme si tam měli dát nějaké sítko, ale v tuto chvíli si to nějak nedovedu představit.
Protože do nádrže občas nanosím i vodu po dlouhém koupání (většinou se sprchujeme, ale občas se nějaké dospělé dítě „naloží“ do vany), svezou se s vodou i vlasy a splachovadlo pak zadrhává, takže se občas musí otevřít nádržka na WC a splachovací mechanismus ručně vyčistit. Ale to není nijak často.
Jako zdravotnice vím, že v potrubí žijí nehodné bakterie Legionelly, takže bych je nerada množila a jednou za čas dám do nádrže nějakou desinfekci.
Pořád si myslím, že plusy vítězí nad mínusy.
Autorka: Jiřina Weisová, porodní asistentka
Převzato z: Ekolist.cz, 5.5.2020
