Zahradní jezírko s vodotryskem
Doporučujeme dodržovat některé zásady, aby se „dílo“ podařilo. Ověřte si nejprve, zda nepotřebujete stavební povolení nebo si vyřídit jiné potřebné náležitosti. Předpokládáme, že jste si vytipovali místo, kam svítí slunce alespoň 6 hodin denně. Pokud se budou ve vodě koupat i děti, doporučujeme, aby jezírko bylo „na očích“ a vcházelo se do něj po schůdcích. Zrovna tak si promyslete, jak budete sekat trávu okolo nádrže, je-li umístěná blízko plotu. Počítejte s tím, že jezírko ke koupání musí být také dostatečně hluboké. Tady ale můžete narazit, a to nejen obrazně, ale doslova, a to na skálu. V takovém případě se při hloubení nejspíš neobejdete bez cizí pomoci a potřebné techniky.
Předpokládejme, že jste se už zbavili hlíny i vytěženého kamene a začínáte jezírko tvarovat. Vstup do něj by měl být pozvolný. Ideálně tvoří okraj jezírka tři terasovité stupně. Každý okraj zarovnejte tak, aby měl všude stejnou výšku a voda z něj nemohla vytékat. Pokud nevíte, co s vykopanou hlínou, použijte ji třeba k založení skalky.
Chcete-li, aby jezírko vypadalo přirozeně, vyhněte se ostrým rohům. Zvažte, jak hluboký má být střed jezírka a jak velká bude zóna s maximální hloubkou. Umělý vodopád okysličí vodu, je to tedy užitečný dekorativní prvek. Stejně jako rostliny, jimiž osázíte okraje. Ale nepředbíhejme…
Dno a stěny jámy nejprve zbavíme ostrých výčnělků, dolů nasypeme vrstvičku písku a vše potáhneme geotextilií. Na ni přijde speciální fólie. Její pruhy se svařují horkým vzduchem. Pracujte pečlivě, fólie musí dokonale těsnit a také mít dostatečný přesah. O čistotu vody a její pohyb se postará oběhové a filtrační čerpadlo. Vodopád nebo fontána pak vodu provzdušní a dopřeje jí kyslík.
Rostliny vysázené do různé hloubky terasovitého okraje jezírka plní nejenom funkci estetickou, ale postarají se i o čistotu vody. Zvažte, jaké druhy vyberete. Základní rozdělení je do dvou druhů podle toho, v jaké hloubce mají kořeny.
Řekněme si nejprve něco málo o rostlinách hluboko-vodních, jejichž kořeny jsou v hloubce větší než je 30 cm. Zejména rostliny, co jsou zcela ponořené, jsou de facto nepostradatelné, protože spotřebovávají oxid uhličitý a minerály. Tím brání růstu řas. Patří k nim například pramenička, bahnička nebo stolístek. Nicméně asi nejoblíbenější a nejznámější jsou lekníny: jejich květy důstojně plavou na hladině, zatímco kořeny mají hluboko ve vodě. K evergreenům mezi hluboko-vodními rostlinami se řadí i stulík, který na rozdíl od leknínu snese polostín. Do mělké, tedy zhruba 20 – 30 centimetrů hluboké vody, se výborně hodí například známé a dekorativní kosatce či suchopýr, dále velmi odolný zblochan a oblíbená šípatka. Rostliny doporučujeme sázet do speciální výsevných košů, práce je jednodušší.
Co můžeme udělat pro to, aby voda v jezírku zůstala čistá? Jezírko by mělo mít alespoň 50 cm čtverečních. Na podzim ochrání vodní hladinu před padajícím listím natažená síť. Před vrstvou žlutého jarního pylu zatím účinná obrana neexistuje. Abychom zbytečně nezavlekli nečistoty do vody my sami, doporučujeme vstupovat do vody z kamenného břehu nebo dřevěného mola.
Koupel v jezírku, které zapadá do konceptu naší zahrady, je k nezaplacení. Vytvořili jsme ho vlastníma rukama, je bez chlóru a dalších chemikálií. Ten pocit, kdy zahradu zdobí naše malé vodní království, určitě stojí za to!
Autorem článku je Barbora Martínková
Článek vyšel v časopise Ekolist
