Poradíte mi, jak si udělat zelenou střechu? Kolik to stojí, co to obnáší, jaká jsou omezení, náročnost, výhody a nevýhody?

Zelená neboli vegetační střecha je střecha částečně nebo zcela pokrytá vegetací a půdou, nebo pěstebním substrátem vysazovaným nad hydroizolační membránu. Střechy se v zásadě dělí podle tloušťky humusové vrstvy na extenzivní (slabší vrstva hlíny) a intenzivní (silná vrstva hlíny, umožňující např. růst křovin).

Pro intenzivní střechu musíte mít dimenzovánu nosnou konstrukci, protože metr silná vrstva zeminy něco váží (plošná hmotnost až 1500 kg/m2). Dělá se pouze na ploché střechy a je i poměrně složitá na správnou skladbu hydroizolace, drenážních vrstev, zábran proti prorůstání kořenů, a na vymyšlení přirozeného hospodaření s vodou ve střešní skladbě. Výsledkem je střecha, na které si můžete udělat zahradu — trávník, keře, menší stromy, pěstovat rajčata, postavit gril, apod. Je to silné řešení s perfektním výsledkem a užitnou hodnotou, vyžadující ovšem také silné finanční postavení.

Pokud nemáte všechny předpoklady k tvorbě intenzivní střechy, je tu levnější a méně náročné řešení střechy extenzivní. Ta může být za určitých okolností i šikmá, ale v našich krajích to není zvykem, takže to nedoporučuji (žádná stavební firma s tím nebude mít zkušenost a je velká šance, že to udělá špatně). Extenzivní střecha má standardně skladbu (odspoda): nosná konstrukce, parotěsná zábrana, tepelná izolace ve spádu, hydroizolace, dilatační a separační vrstva (např. kašírovaná folie z mPVC), drenážní vrstva, filtrační vrstva (např. geotextilie), hydroakumulační vrstva (lze použít nasavé desky z minerálních vláken, ale i třeba rašelinu), a navrch tenká vrstva hlíny (většinou od 3 do 15 cm) porostlá nenáročnou zelení (mechy, rozchodníky, skalničky). Plošná hmotnost okolo 200 kg/m2, dá se tedy použít i při rekonstrukci staré tradiční střechy.

Finančně vychází trochu dráž než střecha tradiční, protože ji v podstatě doplňuje o další vrstvy, které stojí další peníze. Na hotovou plochou střechu tradiční konstrukce si ji ale můžete v podstatě sami dodělat, když nakoupíte správný materiál (a když si budete jisti, že ta kila navíc ještě unese).

V každém konkrétním případě je potřeba vyřešit vyspádování střechy a její hospodaření s vodou tak, aby se nezaplavovala a aby z ní co nejméně vody odtékalo (většinou nic).

O zelené střeše lze hovořit jako o jedné z mnoha možností, jak využívat dešťovou vodu. Jako každé řešení, má své výhody i nevýhody.

K výhodám například řadíme:

– produkují kyslík a zadržují oxid uhličitý,

– absorbují škodliviny ze vzduchu, filtrují částice prachu a zabraňují jeho víření

– zabraňují přehřívání střech, redukují výkyvy teplot mezi dnem a nocí

– mohou být koncipovány i jako zahrádky pro pěstování květin a zeleniny atd.

K zásadním nevýhodám patří hlavně

– konstrukční náročnost

– nutné je dokonalé provedení hydroizolační vrstvy

– nezbytná menší nebo větší údržba

– je nutné staticky zesílit nosnou konstrukci

O vegetativních střechách se můžete více dozvědět v článcích na našich webových stránkách: