V roce 2012 vydal na Slovensku autorský kolektiv v čele s Michalem Kravčíkem knihu sestávající se převážně z výsledků a poznatků, které přinesl v letech 2010–2011 Program revitalizace krajiny Vlády SR.
Celá publikace je zaměřena na problematiku snahy zadržení vody v krajině, díky které můžeme paradoxně lépe předcházet velkým povodním a pokud přijdou, tak zmírňovat jejich ničivé účinky. V úvodu jsou shrnuty základní myšlenky celé “vodní problematiky“, které se Michal Kravčík a někteří jeho kolegové více věnovali ve svých dvou předchozích publikacích Voda pre ozdravenie klímy – Nová vodná paradigma a Medzi povodňami a suchom – Manuál integrovanej protipovodňovej prevencie. Tato kapitola, a částečně i zbytek textu, je doplněna trefnými citáty a paralelami současného neutěšeného stavu hospodaření s krajinou a vodou obecně s antickým “Platónovým“ Řeckem. Dále se dozvídáme více o celém Programu revitalizace krajiny, o současném stavu a míře poškození lesní, zemědělské a urbanizované krajiny a samotných vodních toků. Přes návrhy řešení se dostaneme k obsáhlé kapitole s příklady samotné realizace jednotlivých opatření na zadržení vody v krajině. Vše je bohatě fotograficky zdokumentováno a názorně popsáno. Následovníci, především z řad zástupců obcí, se tak mohou inspirovat na různých příkladech hrazení malých vodních toků, revitalizací strží, roklin, erozních rýh, lesních a polních cest a zemědělské krajiny celkově. Opatření jsou nápaditá a vytvořená nenásilně tak, aby zapadla do celého krajinného kontextu. Hlavním a často jediným materiálem bylo dřevo a kámen. Za zmínku stojí také fakt, že se povedlo, sice na krátkou dobu, zaměstnat více než 7000 lidí.
Prezentovaná opatření, jak je ostatně ukázáno dále, svou funkci v zadržení vody plní velmi dobře. Jsou zde ale i další aspekty, kterým se autoři nevěnují a které by mohly způsobovat problémy. Některé hrázky na drobných vodních tocích a horských bystřinách jsou plně průtočné s širokými mezerami v jednotlivých částech. Jiné jsou ale postaveny tak, že mohou komplikovat migraci ryb a jiných vodních a na vodu vázaných organismů po i proti proudu. Hrázky mohou také zadržením štěrkového materiálu částečně narušit splaveninový režim daných toků i větších řek, do kterých ústí. V širokých údolích a na úpatích se sediment v říčních korytech ukládá a tvoří štěrkové lavice a ostrovy. Jeho nedostatek by mohl způsobit narušení jejich vývoje a bioty na ně vázané. V extrémním případě může jeho absence vést až k erozi říčního dna. Tyto příklady ovlivnění říčního ekosystému jsou sice extrémní, ale ani na ně by se při těchto revitalizacích nemělo zapomínat.
Ke stažení:
Publikace
