Voda spolu se vzduchem, resp. zemskou atmosférou, tvoří základní podmínky pro existenci života na Zemi. Vodu potřebujeme prakticky všude (v půdě, vodních nádržích, tocích, k zásobování obyvatel pitnou vodou, v průmyslu, k závlahám v zemědělství, atd.). Správným hospodařením s dešťovou vodou můžeme částečně problému s výskytem sucha předcházet. Článek obsahuje možná opatření jak s dešťovou vodou nakládat a tím výskytu sucha předcházet, popřípadě jeho dopady zmírnit. V současnosti řadu míst v České republice sužuje sucho. Česká republika má zdroj vody v podstatě jenom ve srážkách (dešťové a sněhové). Zimní období 2013-2014 bylo teplotně výrazně nadprůměrné a srážkově podprůměrné, zejména v únoru spadla jen přibližně čtvrtina obvyklých srážek. Z uvedených důvodů nedošlo k nárůstu zásob půdní a podzemní vody. Obavy z této situace mají zejména zemědělci, ale třeba i majitelé studní.
Hospodaření s dešťovou vodou
Špatné hospodaření s dešťovou vodou zvyšuje riziko jak vzniku povodní, tak i výskytu sucha. Největší problémy jsou ve městech a jejich blízkém okolí, kde dochází k zástavbě zelených ploch, což vede ke zhoršení stavu hospodaření s dešťovou vodou. Ze zastavěných ploch je tato voda svedena převážně do kanalizace, tento způsob má ekologické i ekonomické nedostatky. Vhodnější je likvidace v místě spadu (využití v domácnosti, vsakování, odpařování).
Využití v domácnosti
Statistiky uvádějí, že v průměrné domácnosti spotřebuje každá osoba asi 150 litrů pitné vody na den! Nicméně pouze 2 % z toho jsou použity na pití a vaření. Naproti tomu se celých 35 % pitné vody použije při spláchnutí do záchodu. Podle průzkumů by se zhruba 50% veškeré spotřebované pitné vody v domácnosti dalo velmi snadno dešťovou vodou nahradit. Z pohledu odborníků je zbytečné využívat pitnou vodu ke splachování toalety , praní, mytí auta, zalévání zahrad, atd. Je potřeba do budoucna ve větší míře uplatňovat recyklaci dešťové vody, která je zdarma a kvalitativně je na výše uvedené činnosti dostačující.
Vsakování
Vsakování je elegantní a bezproblémový způsob likvidace dešťových vod, který zamezuje rychlému odtoku vody z krajiny a pomáhá ke snižování rizik povodní a sucha. Je to také nejméně náročný systém na technologii.
V případě vsakování je potřeba použití nejdříve prodiskutovat s geologem, které v souladu s ČSN 759010 „Návrh zasakovacího zařízení“ vyhodnotí všechny místní podmínky, tj. vlastností podloží (koeficient vsaku), hloubky podzemní vody a směru jejího proudění, sklonu terénu, vlivu na sousední pozemky či ochranného pásma vod atd.
Pokud bude pozemek vhodný, rozhodneme se pro vsakování povrchové, nebo podzemní. V obou zmíněných případech je nutné vybudovat akumulační nádrž, ve které se bude dešťová voda shromažďovat.
Odpařování
Odpařování z vodních ploch je primární cesta, kterou se voda dostává do atmosféry. Pro odpařování je dobré budovat jezírka, laguny atd. Díky tomu voda zůstává součástí malého vodního cyklu. Voda v krajině významně přispívá ke stabilitě klimatu.
Vliv sucha na podzemní vody
Vliv sucha na podzemní vody je zpravidla méně zřejmý než vliv na povrchové vody. To však neznamená, že sucho těmto vodám škodí méně. Mezi přímé důsledky sucha pro podzemní vody mimo jiné patří: méně účinná intenzita dešťových srážek a menší průtoky v řekách.
Důležitou roli by měla hrát i ochrana mokřadů, které dokáží dlouhodobě v naší krajině zadržet dešťové vody nejvíce a také jako obrovský zásobník vody fungují.
Autor fotky: Veronika Kalníková
Závěr
Našim cílem by měla být snaha snížit množství vody, které odteče z našeho území povrchovými toky. Jednou z možností je zasakování dešťových srážek do vod podzemních. Zasakování dešťové vody představuje nejideálnější způsob, jak se dešťové vody zbavit a zároveň nezpůsobit škody na majetku. Zároveň pozitivně ovlivňuje vodní bilanci krajiny. Taková opatření nám pomohou snížit závislost a usnadní nám adaptaci na klimatické změny.
Silvie Langarová
Článek vyšel na webu EnviWeb: http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/99774/jak-spravnym-hospodareni-s-destovou-vodou-predchazet-vyskytu-sucha
