Jak správně hospodařit s dešťovou vodou?

Zasakování dešťové vody

Vždy preferujeme zasakování dešťové vody v místě dopadu spíše než její odvádění do kanalizace a dále do řek. Zasakováním, například pomocí zasakovací rýhy, zasakovacího průlehu nebo zasakovací šachty, obnovujeme spodní vodu a podporujeme odpařování, čímž předcházíme suchu.

Zelená střecha

Střechy s klasickými krytinami (asfalt, plast, plech, keramické či betonové tašky) mají tu nevýhodu, že veškerá voda, která na ně dopadá, je většinou hned odváděna přímo do kanalizace. V horkých letních dnech se navíc tyto střechy rozpalují a zvyšují okolní teplotu. Zelená střecha neboli vegetační střecha je naopak schopná mnoho vody zadržet a odparem ochlazovat okolí. Kromě toho zelená střecha spotřebovává CO 2 , filtruje škodlivé látky ze vzduchu a poskytuje životní prostor pro rostliny i zvířata. Stejně může fungovat i VERTIKÁLNÍ ZAHRADA.

Propustné povrchy

V městské zástavbě i na soukromých zahradách se vždy snažíme zpevněné nepropustné plochy, jako jsou vydlážděná a vybetonovaná prostranství, nahrazovat těmi propustnými, které snižují teplotu okolí, zpomalují odtok vody a podporují odpařování (např. trávník, štěrk, vegetační tvárnice, dřevěné rošty, dlažba porézní nebo se zatravněnými spárami). Plnohodnotné zelené plochy navíc výrazně snižují prašnost a hluk.

Dešťová voda v domácnosti

Věděli jste, že až 50 % spotřeby pitné vody lze nahradit vodou dešťovou? Její použití je vhodné pro zalévání a úklid, ale i splachování toalet a praní prádla. Pro zalévání je dešťová voda navíc vhodnější než voda z vodovodního řadu, protože je chudá na soli, a tak při jejím používání nedochází k zasolování půdy. I praní dešťovou vodou je výhodné. Dešťová voda je totiž měkká, lépe se v ní tedy rozpouštějí prací prostředky, čímž se zároveň snižuje jejich spotřeba. Používáním dešťové vody k praní navíc nevzniká vodní kámen. Pro dešťovou vodu, kterou chceme využívat v domácnosti, je vhodné zřídit podzemní nádrž s přepadem do vsaku.

Vzrostlá zeleň nahrazuje klimatizaci

Strojní chlazení – klimatizace – není výsadou pouze administrativních budov; stále častěji si ho lidé pořizují i do rodinných domů. Jeho hlavní nevýhodou je velká spotřeba energie. Účinnou a přirozenou ochranou proti letním vedrům je přitom zdravá vzrostlá zeleň. Stromy pohlcují velké množství slunečního záření. Malou část získané energie použijí na fotosyntézu, většina se jí však spotřebuje na odpar vody z povrchů listů a dochází tak k výraznému ochlazování okolí. Chladící výkon vzrostlého olistěného stromu je srovnatelný s chladícím výkonem malé klimatizační jednotky.