Jezírko s lekníny
Autor fotografie: Veronika Kalníková
Proč zakládat na zahradě jezírko?
Vodu uchováme v kádích a vykoupat se přece můžeme i na koupališti. Rozhodně to není nutnost, bez které bychom si naši existenci v zahradě nedokázali představit. Pravda, mít v zahradě takové, třeba malé, jezírko, rozhodně není žádná povinnost. Dá se spíš mluvit o velmi příjemném zpestření, které se časem stane významným prvkem, ba dokonce centrem dění zahrady. Jako „motorest“ ho každodenně budou využívat rozličné druhy ptáků, přiláká do svého okolí plazy, obojživelníky nebo bezobratlé (vážky, brouky apod.). Jezírko je často vyhledáváno i dětmi a stává se dějištěm jejich her.
V současnosti se trend budování zahradních jezírek poněkud rozmohl. Na internetu lze koupit téměř cokoliv (čerpadla, fontány, filtry…). Jezírko už dnes není žádná vymoženost a lze jej pořídit za přijatelnou cenu. Z Rakouska a Německa k nám doléhá asi 20 let starý a přesto moderní trend tzv. přírodních jezírek. Tato metoda využívá přirozené potřeby každého organismu, který se v jezírku vyskytuje a tedy potřeby žít. Vnímá přirozené procesy a ty jsou v něm zapojeny jako naši pomocníci, plní tedy funkci údržbovou a šetří nám zdraví i peníze.
Hned v úvodu podotýkám, že se tento text netýká koupacích jezírek, ale pouze těch menších.
K tomu, jak si vytvořit na zahradě jezírko, neexistuje jednotný návod. Jezírka mohou mít různý vzhled i velikost. Je třeba vzít v úvahu velikost zahrady i její kompozici v krajině. Jezírko by mělo do zahrady zapadnout. Nejlepším řešením umístění je projít si celou zahradu a podívat se po místě, které by bylo nejpříhodnější a nejpřirozenější, tedy nějaké snížení nebo proláklina. Dobrá volba nám může pomoct zmenšit náročnost terénních úprav a údržbu. Velikost jezírka by měla odpovídat velikosti zahrady, nemělo by být příliš malé, ani příliš velké. Opět je to ovšem otázkou vkusu a finančních možností majitele.
Umístění
Jak už jsme si řekli v úvodu, nejlepším místem pro výskyt jezírka by mohla být nějaká proláklina, kde bude zároveň vypadat přirozeně. S tématikou umístění jezírka je neodmyslitelně spjata také otázka zdroje vody. Tím může být okap, pramen nebo spodní voda. Nejlepším řešením je okap, který zaručuje alespoň občas cirkulaci vody a tedy “propláchnutí jezírka“. Přítok bychom tedy měli alespoň teoreticky vyřešen a dostáváme se k tématu, které je často opomíjeno, odtok. Odtok z jezírka při vyšším množství srážek by neměl ohrozit naši vlastní stavbu, ale ani sousedy. Pokud již nemáme prostor k tomu, abychom vodu někam svedli, můžeme tuto potíž vyřešit zasakovacím průlehem (vykopeme kolem jezírka příkop, který částečně vyplníme štěrkem). Pozice jezírka bude výrazně ovlivňovat i rostliny, které v něm budeme pěstovat a neměli bychom na ně proto zapomínat ani při plánování jeho umístění. Vodní rostliny jsou zvyklé na dobré osvětlení (na plné slunce). V případě domácího jezírka by tato volba mohla vést k vyschnutí. Ideální volbou by tedy měl být polostín (část dne na slunci, část ve stínu). Pokud bude naše jezírko trochu hlubší, vytvoří se nám v něm cirkulace. Ke stínu si můžeme snadno domoci osázením břehů mokřadními rostlinami. Jezírka pod stromy vypadají romanticky, ale tento pocit zmizí poté, kdy ucítíte zkaženou vodu způsobenou přemírou živin z padajícího listí.
V dalším rozhodování o umístění vám pomůže volba funkce, které byste ho chtěli přizpůsobit: zásobárna vody, ekologická stabilita (zeleninová zahrada), odraz světla (ohřívá dům, sluneční past), relaxace.
Tvar a velikost
Za zahradní jezírko se dá považovat již 2 m2 velká nádržka osázená rostlinami. Ovšem teprve v nádrži velké od 3 – 5 m2 se dá mluvit o navození ekologické stability – vyskytují se zde již žáby, hmyz i vodní rostliny. Většinou volíme nepravidelný tvar, což není podmínkou. Podstatné je, aby jezírko nevadilo provozu na zahradě. Může mít tvar ledvinky nebo oválu. Pokud se bude vyskytovat ve svahu, delší hranu volíme podél vrstevnice.
Profil jezírka
Příbřežní zóna která tvoří (0 – 0,5 m) prstenec kolem hlubší části jezírka se vyznačuje mírným sklonem kvůli zasazení rostlin a je také neopominutelná z hlediska bezpečnosti dětí. Pak následuje ostřejší sklon v poměru 1:1, aby se nám nesesypaly vrstvy. Pokud sníte o malém jezírku s leknínem, pak vám stačí již hloubka 70 cm (ta v zimě nezamrzne).
Jak při výrobě jezírka postupovat?
- Vlastní stavbu začínáme vyznačením obrysu jezírka na předem zvoleném místě. Potom začneme hloubit a modelovat vlastní tvar. Důležité je zbavit prostor jámy od prorůstajících kořenů a ostrých předmětů…stále pracujeme s vodováhou a snažíme se, co nejpřesněji dorovnat břeh, abychom po jeho zaplnění vodou nebyli nepříjemně překvapeni.
- Poté přichází na řadu zahlazování nerovností a zasypávání pískem (tento krok je možné vynechat).
- Na spodním okraji příbřežní zóny vytvarujeme val, aby se štěrk nesesypával dolů.
- Další vrstvou jezírka je geotextilie (300g/m2) nebo starý koberec či deka, které bychom se jinak stejně chystali vyhodit. Tímto materiálem celé jezírko vyložíme.
- Následuje poslední a nejdůležitější vrstva – folie
Jaký plast použít?
a) PVC – není příliš šetrný k životnímu prostředí (ftaláty) – ale je nejlevnější
b) Rybníková folie
c) EPDM (umělý kaučuk) – neutrální k životnímu prostředí, ale je dražší. - Poté, co jezírko vysteleme folií z jednoho kusu, napustíme do něj trochu vody, tak abychom s ní mohli hýbat a upravovat zkrabacená místa. Pozn.: na zahrnutí folie není třeba 50 cm, postačí 5 cm…mírné prosakování je žádoucí, voda se vsákne do okolí a zvlhčí zahradu.
- Folii v oblasti příbřežní zóny vysteleme ještě jednou vrstvou geotextilie nebo koberce, aby ji neprotrhly kameny a zatížíme ji většími kameny shora.
- Zbývá vysypat příbřežní zónu substrátem pro rostliny a zasadit samotné rostliny.
a) Substrátem může být štěrk (0 – 32 mm) větší i menší kamínky. Výhodou štěrku je, že pěkně sedí a víc zapadne do běžné zahrádky.
b) Kačírek je pěkný napohled, hodně výrazný, ale sesouvá se a sype.
c) Lze využít i drny, které jsme vykopali z jezírka, výborně se v nich daří rostlinám (při zasazení rostlin do štěrku – rozpaluje se, kdežto bláto ne) - A teď už jen celé jezírko napustit.
Pokud se vám vaše jezírko po napuštění nebude líbit, neklesejte na mysli. Hrubá většina čerstvě vyrobených jezírek vypadá krátce po napuštění řekněme, nevábně. Voda je zakalená, po rostlinách téměř ani památky, jako kdybychom obložili větší kalužinu kameny.
Několik postřehů nakonec
a) Co se týká materiálu k výrobě jezírka, nejlepším řešením je využít materiál, který máte na zahradě nebo v jejím okolí – kupříkladu kameny, ale i trsy trávy se zeminou, které jsme vykopali. Nejen, že je to levnější, ale vaše jezírko nebude v zahradě vyčnívat a stane se její součástí.
b) Pokud vás zaujal rákos, pak je mojí povinností vás od této rostlinky odradit. Nejenže se velice rychle rozrůstá a vytěsní veškeré ostatní druhy, ale nevíc má v oblibě prorůstání folií.
c) Co se týká složení druhů rostlin ve vašem jezírku. Buďte bez obav, jezírko si bude žít svým vlastním životem. Některé druhy se časem ztratí, jiné se objeví.
d) V našem jezírku se snažíme mít vodu ochuzenou o živiny (vypadá to lépe). Pokud je naše jezírko příliš bujné a zarostlé řasami, je třeba prověřit i zdroj vody (dusičnany, fosforečnany, septik,… ).
e) Pokud koupíte rostliny v zahradnictví, dobře je před zasazením do jezírka properte (zahradnický substrát obsahuje příliš mnoho živin).
Několik užitečných odkazů
http://www.zahradaapriroda.cz/tvorba-zahradniho-jezirka/
http://www.jezirka-rybnicky-filtry-gool.cz/stavba.html
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/texty/byt-dum-zahrada/navod-na-stavbu-zahradniho-jezirka-tipy-rady-fotogalerie-fotografie
http://www.jezirka-brno.cz/
Autor: Marie Ošlejšková
