Bagr k nám na pozemek nezajede, kopat musíme ručně. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Martin Balcar
Koronavirus ani politická situace mě zdaleka nezneklidňují tolik, jako jiný vážný problém. Sucho.
Jednotlivec sucho sám nevyřeší, ale něco málo může udělat skoro každý. Tímto článkem chci motivovat k akci všechny, kdo mají domek se střechou a okapy.
My jsme si u přesně takového domu vykopali nádrž na dešťovou vodu. A není to až tak děsná věc, ani finančně, ani pracovně. Prostě na měsíc vynecháte posilovnu, dohodnete si v rodině (nebo jinde) brigádníky, vezmete lopatu a vykopete díru. Dáte si trochu do těla, ale také u toho užijete zábavu.
V našem případě jsme řešili, zda zachytíme z našich střech všechnu vodu. Ale okapové svody jsou na obou stranách velké zahrady a znamenalo by to kopat nádrže dvě. Rozhodli jsme se, že budeme chytat vodu jen z jedné části střechy.
Do země jsme usadili nádrž na 3,3 kubíku vody. Velmi doporučuji koupit nádrž již osazenou se vším všudy (nátoky, těsnění, čerpadlo, dekl), protože to firmy umí a není s tím zbytečná práce. Finančně na tom neušetříte.
Do nádrže teče voda z ca 80 m2 střechy, podle letitých statistik nateče asi 40 kubíků ročně. A tahle voda prostě od nás už neodteče bez užitku. V ceně vodného a stočného je to úspora asi 3 tisíce korun ročně. A otevřeně říkám, že projekt je to víc ekologický, než ekonomický.
Díru jsme kopali ručně, protože na náš pozemek jsme bagr nedostali. Vzali jsme práci „do teplejch“ a díru o rozměrech 2,7 (šířka) x 2,5 (délka) x 2 metry (hloubka) jsme za tři dny ve třech lidech vykopali prostě ručně. Pražský jíl nás nejdřív děsil, pak se ukázal jako skvělé „bednění“ pro nádrž a zároveň „nenakynul“, což hlína udělá prý i 3x.
Odvezli jsme 8 kubíků materiálu (dvě vany náklaďáku), část jílu jsme použili na zásyp, dovezli ještě 2 kubíky písku na podloží a půl tuny hlíny na horní vrstvu.
Celé to vzalo několik desítek hodin práce. Ale když minulou neděli sprchlo a do nádrže natekla první voda! Ten pocit! Kdo chápe reklamu na Hornbach, ten si projekt užije.
Jak to vyšlo finančně? Cena bez práce je se vším všudy cca 40 tisíc Kč. Na 25 tisíc vyjde nádrž, zbytek odvoz jílu, hlíny. KG trubky a chráničky vyjdou tak na 3 tisíce. Stát dá prostřednictvím programu Dešťovka půlku, takže jsme v tom 20 tisíc. Finanční návratnost necelých 7 let.
Tipy:
-
- – obsyp nádrže pískem je cca 30 cm, ale je-li podloží jílové, lze při výkopu kopírovat tvar nádrže a nekopat kvádr, ale spíše kolíbku,
-
- – už nikdy nebudu kritizovat kopáče, když polovina z nich stojí a odpočívá , zásadní je dobrý krumpáč a lopata se srdcovým tvarem. Hodíte s ní hodně tisíckrát, tak i drobnost rozhoduje,
-
- – kopání je skvělý (rodinný) teambuilding a berte ho jako relax,
-
- – promyslete, jestli kvůli trubkám vykopané příkopy nevyužít, třeba k rozvodu hadic pod zemí po zahradě v chráničkách (dají se vyměnit) – vyjde to navíc na pár korun,
-
- – na oddělení písku od obsypu jsme v zemi použili nopkovou fólii – jednak se to super zasypává a nemíchají se vám materiály a máte jistotu, že písek je opravdu okolo nádrže a nedostane se k němu kámen – navíc jsme použili sousedovy zbytky,
-
- – skvělé je pořídit do nádrže samospínací čerpadlo, které zalévá otočením kohoutu a ne puštěním vypínače – a k tomu: postavte čerpadlo v nádrži třeba na obrácenou misku od květináče, ať nesedí a nesaje přímo ze dna – i když je v nádrži síto, bude v ní časem trochu písku a je škoda, aby se čerpadlo zaneslo,
-
- – spočítejte si nakynutí zeminy, u nás jíl byl 1:1, ale prý to může být a trojnásobek,
-
- – je potřeba propočítat sklon trubek – aspoň 2%, abyste nenutili téct vodu do kopce,
-
- – 2% sklon je asi půlbublina na vodováze – měli jsme dvě a obě to ukazovaly stejně,
-
- – kolena 90 stupňů v KG trubce jsme skládali vždy ze dvou 45 stupňových, aby šla protáhnout hadice a kabel – v pravém úhlu se to zasekne,
-
- – a nakonec: škarohlídům dílo ukazujte až ve fázi „konstrukce“ – ve fázi výkopu („destrukce“) to fakt není dobré…
Litinový svod jsme napojili na KG potrubí překvapivě hladce, přes odbočku jsme napojili i odtok tepelného čerpadla, které dává v zimě i 40 litrů vody za den. Přepad je řešen do drenážní trubky směrem od domu do zásaku.
Autor: Martin Balcar, PR a komunikace v Českobratrské církvi evangelické
Převzato z: Ekolist.cz, 30.4.2020
