Princip dešťového záhonu je založen na modelaci terénu, kdy se střídají rovné úseky s prohloubenými, které umožňují zachytit srážkové vody, a to i z přívalových dešťů. Dešťové záhony se řadí mezi jedno z mnoha opatření modro-zelené infrastruktury města, která se využívají při řešení klimatické změny.
Dešťové záhony mají shodné nároky na péči jako ostatních „klasické“ záhony, které dešťovou vodu cíleně nezachytávají. Jejich hlavním cílem je přispět k lepšímu hospodaření s přírodními zdroji, v tomto případě tedy zachytávat srážkovou vodu v místě jejího spadu. To má ve výsledku pozitivní dopad na mikroklima v daném místě a zároveň se snižuje objem srážkových vod na čistírnách odpadních vod, které zejména při přívalových deštích kapacitně nezvládají. Záhony také fungují jako kvalitní zemní filtr a zbavují vodu od znečištění.
Dešťový záhon. Foto | Hana Connor / Land05
Dešťové záhony se obecně dimenzují na třicetiletou až čtyřicetiletou vodu – je spočtena kapacita 400 l/m3. Tato kapacita je možná díky značné pórovitosti štěrkového lože. Hloubka záhonu by měla být dodržena na 15 až 30 cm a to z toho důvodu, aby se srážková voda stihla zasáknout během jednoho až tří dnů. Kdyby se voda zdržela déle, mohlo by dojít k poškození rostlinného materiálu, který sice zvládne krátkodobé přemokření, ale primárně se jedná o suchomilné rostliny.
Příkladem dešťových zákonů může být záhon na Kněžské louce na Praze 3, který vznikl v letech 2016-2020. Záhony zaujímají plochu 160 m2 a je do nich svedeno 75 % srážkové vody z celkové zpevněné plochy 480 m2.
Autorem návrhu parku je atelier zahradní a krajinářské architektury Land05 pod vedením Ing. Martiny Forejtové. Projekt obnovy parku vznikl ve spolupráci s občany, kteří si přáli hezké místo, kde by mohli trávit volný čas.
Tato proměna získala 2. místo v soutěži Park roku 2021. Soutěž Park roku je pořádána v České republice od roku 1999 a má u nás letitou tradici. Do soutěže se hlásí jak menší městské parky, tak projekty většího měřítka (národní parky, přírodní rezervace, chráněné krajinné oblasti). Prostřednictvím soutěže se zvyšuje povědomí o inovacích v oblasti designu, údržby a ochrany veřejně přístupné zeleně.
Realizace
Celkové náklady na realizaci projektu činí 16,2 milionu Kč (vč. DPH). Roční náklady na péči o zeleň vychází na cca 400 tisíc Kč (vč. DPH). Péče o květinové záhony z hlediska financí zaujímají v rozpočtu zhruba polovinu. V rámci proměny zde byl navržen i malý koutek pro děti.
Rostlinná skladba
Rostliny navržené v parku se dokážou přizpůsobit jak suššímu období, tak snesou i krátkodobé zamokření. Rostliny rovněž přináší estetickou hodnotu od brzkého jara do podzimu. Záhon ožívá již časně zjara kvetoucími cibulovinami, zejména narcisy, následují trvalky (pivoňky a kosatce) a během léta dorůstají okrasné traviny. Vprostřed léta hraje záhon mnoha barvami. Na podzim dominují astry a trávy.
Celá kompozice je podržena i přes zimu, suchá rostlinná hmota se odstraňuje brzy na jaře, než začnou rašit cibuloviny. Park je díky tomu krásný v každém ročním období. Dále byly v parku dosazeny listnaté stromy a keře a kompletně byly obnoveny travnaté plochy. Drobné cibuloviny kvetou i v trávníku.
Milenci
V průběhu realizace se nevyskytly žádné nepřekonatelné problémy. Určitou výzvou pro realizační firmu byla ochrana stávajících dřevin vzhledem k tomu, že došlo ke změně nivelety území. Toto šlo však překonat moderní metodou Airspade. Přesun a rekonstrukce uměleckého díla socha Milenci, autora Miroslava Jiravy, řešila Galerie hl. m. Prahy ve spolupráci se stavební firmou.
Zpevněné plochy v parku jsou řešeny zpevněnou mlatovou plochou a velkoformátovou dlažbou. Jak dlažba, tak mlatová plocha (porézní a částečně propustná) jsou světlé barvy, čímž se eliminuje přehřívání v slunečných dnech. Srážková voda je z těchto zpevněných povrchů sklonem sváděna do tzv. dešťového záhonu. Je zde svedeno až 75 % srážkové vody z mlatové plochy.
Co se řešilo v průběhu?
Téměř po dvou letech od realizace jsou záhony v této době zcela zapojeny a plní ekologickou a estetickou funkci. Navržený rostlinný materiál si prozatím ponechal svoji zamýšlenou skladbu a dosud se nemusely řešit žádné velké výpadky – v průběhu prvních dvou let nebylo potřeba obnovovat záhony dosadbou rostlin.
Esteticky i funkčně jsou tedy samotné záhony zvládnuty výborně. Největší problém činily mlaty, ze kterých je dešťová voda sváděna do záhonů. Při velmi silném přívalovém dešti se mlat splavil do záhonu, tudíž se záhony opravovaly a záhony se od mlatu vyčistily. Nyní fungují dál.
Park prošel velkou proměnou. Místo přispívá k ochlazování města, zachování biodiverzity, koloběhu vody v přírodě a má i pozitivní vliv na obyvatelstvo.
Momentálně jsou na Praze 3 v řešení následující akce: Posílení potenciálu parku Židovské pece, Obnova náměstí Jiřího z Lobkovic, Výstavba retenční nádrže a rekonstrukce zpevněných ploch náměstí W. Churchilla, Městská zahrada Pod Kapličkou, Revitalizace ulic s výsadbou stromořadí aj.
Autorka článku: Silvie Drabinová
