Liják, který se přežene nad naším domem nebo chalupou, může být velice prospěšný. Samozřejmě za předpokladu, že zrovna nevyplaví sklep a nezničí úrodu nebo hýčkané záhony květin. Dešťová voda se výborně hodí pro použití v domácnosti i na zahradě. Ušetříme tak nemalé peníze, protože nemusíme používat vodu z vodovodu a ještě prospějeme přírodě. Pokud tedy máte možnost nachytat dešťovou vodu do jímek nebo velkých zásobních nádob, rozhodně toho využijte.
Dešťová voda se výborně hodí k praní prádla, protože není tak tvrdá, jako kohoutková voda, neobsahuje chlór ani další chemické látky. Mýdlo nebo prací prostředek v ní mnohem rychleji a důkladněji rozpustí a napění, což znamená, že ho spotřebujeme méně, než jsme zvyklí. To vede k úspoře v našem rodinném rozpočtu a s klesající spotřebou pracích prášků se chováme šetrněji i k životnímu prostředí. Zrovna tak není nutné přidávat do kvalitní srážkové vody změkčovadlo – i zde platí totéž, co již bylo řečeno o pracích prostředcích. Pro praní můžeme použít i obyčejné jádrové mýdlo nebo takové prací prostředky, které by v tvrdé vodě jen těžko napěnily. A když už použijeme ty, na které jsme zvyklé, mile nás překvapí jejich nižší spotřeba. Čerstvá a čistá dešťová voda dobře poslouží i při jakémkoli úklidu doma, tedy k mytí a oplachování. Když s ní zalijete květiny v bytě, zvyklé na vodu z kohoutku, budou za pár dní vypadat jako znovuzrozené.
Jak lze dešťovou vodu shromáždit?
Jímky na chytání vody jsou v zásadě dvojího druhu: jedny se umisťují na povrch, druhé přijdou do země. Zatímco z těch povrchových, které se jednoduše umístí pod okap, se doporučuje brát vodu jen na zalévání, z nádrží v zemi můžeme dešťovou vodu bez obav použít i na splachování toalety, na úklid a na praní prádla. Pokud je totiž zásobník pod zemí při nízké teplotě a ve tmě, voda se nekazí a v zimě nezamrzá. Absence světla zabraňuje množení nežádoucích řas a bakterií. Kvalitu vody také ovlivňuje její spotřeba. Spotřeba souvisí s velikostí nádrže a tu je třeba spočítat na základě tří parametrů:
a) počet členů domácnosti,
b) plocha sběrných střech a pozemků a
c) průměrné množství srážek v dané lokalitě.
Příklady z praxe
Autor fotky: Veronika Kalníková
Dle výpočtu je pak možné pořídit sběrnou nádobu. Povrchové jímky na 1000 litrů lze pořídit do 2000 Kč, podzemní jsou i několikanásobně dražší. Jejich cena je závislá na velikosti a materiálu. K ceně je ještě třeba přidat výkop otvoru v zemi. Volba mezi podzemní a povrchovou nádrží je závislá nejen na financích, ale také na reliéfu pozemku, na kterém chceme dešťovou vodu sbírat. Je-li například pozemek ve svahu, lze pro sběrné místo udělat malý zákop ve svahu, do kterého se může umístit i povrchová nádoba. Zákop můžeme uzavřít dveřmi, čímž uchráníme vodu před světlem a zároveň je nádrž kdykoliv přístupná.
Máte-li spočítán objem vody a vybrán sběrný kontejner, je třeba řešit rozvod vody do domácnosti. V první řadě je třeba všude umístit dvojí rozvod. V jedné trubce vodu pitnou, ve druhé dešťovou. Bylo by totiž mrzuté, kdyby vám v měsících s nižším úhrnem srážek například došla voda na splachování WC. To se může jednoduše stát, takže je dobré mít vždy i alternativu pitné kohoutkové vody. Na dvojí rozvod myslí i vyhláška. Rozvody pitné vody a vody dešťové se nesmí nikde setkat, aby se voda nemísila, a to ani ve společné výtokové armatuře. Pamatuje na to norma ČSN EN 1717. Rozvod vody pitné a užitkové musí být bezpodmínečně oddělen. Dešťovou vodu lze do domácnosti vést stejně jako vodu pitnou. Postačí obyčejné vodovodní trubky, kohouty, tlakoměry a jednoduché mechanické filtry. Nákladnost takového zařízení je závislá na vzdálenosti, kterou dešťovou vodu potřebujeme vést. Je tedy dobré, když to prostor dovolí, umístit nádrž blízko od domu. K čerpání vody lze využít jednoduché vodní čerpadlo s pořizovací cenou cca 5000 Kč. Jeho výkon je třeba spočítat podle požadovaného tlaku vody v místě odběru s přihlédnutím na délku a kroucení vodovodního řádu. Takto přivedenou vodu pak můžeme dle potřeby využívat.
Neberme tedy bouřky nebo přeháňky jako něco, co nám zkazí výlet či pobyt na zahradě, ale dívejme se na to i z té druhé stránky. Příroda vláhu potřebuje, a když zbyde něco málo i na nás v podobě dešťové vody, buďme jenom rádi! Přejeme radostnou instalaci a využití.
Barbora Martínková a Lukáš Koucký
Článek vyšel na webu Ekolist-Zelená domácnost: http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/destovou-vodou-muzete-nejen-zalevat-ale-i-prat-pradlo-a-splachovat-zachod
