Kořenová čistírna odpadních vod

Co to vlastně je kořenová čistírna (KČOV)?

Je to čistírna odpadních vod na principu přirozeného čištění, tak jako je tomu v přírodě. Hlavní roli zde hrají vodní rostliny, na jejichž kořenech se vyskytují anaerobní bakterie, které požírají nečistoty (představují pro ně živiny).

KČOV se pyšní řadou nepopiratelných výhod: jsou nezávislé na přívodu elektřiny, nepůsobí v krajině rušivě, nezapáchají a nelíhnou se v nich komáři, provoz je nehlučný, nepotřebují speciální údržbu, pracují celoročně a fungují i při nepravidelné zátěži.
Pokud jste se rozhodli pro pořízení kořenové čističky, jste pravděpodobně ekologicky smýšlející člověk, kterého poprávu mrzí, že pečlivě filtrovanou a chemicky čištěnou vodu pouhým opláchnutím rukou nebo zeleniny přemění ve špinavou. A nebo jste rozumný zahrádkář, jemuž dochází, že tímto krokem přichází o vodu, kterou by mohl bez problémů zalévat svou zahradu a díky tomu ušetřit spoustu peněz.

Než se definitivně rozhodnete, měli byste se zamyslet nad tím, co od svojí KČOV vlastně očekáváte:

1) Jakou vodu byste chtěli čistit a napojit na KČOV?
a) Pouze šedou vodu = odpadní voda z domácnosti, konkrétně z umyvadel, dřezů, vany, sprchy, myčky a pračky. Tato voda obsahuje samozřejmě i mýdla a čistící prostředky. Je tedy dobré vynechat různé těžké chemikálie, chloridová bělidla a rozpouštědla, která jsou pro rostliny a zvířata škodlivá (i pro nás) a nahradit je ekologickými čistícími prostředky, kterých je už dostatek na trhu pro všechny lidské mycí činnosti – stačí trochu hledat na internetu nebo v prodejnách zdravé výživy. Jsou biologicky rozložitelné a poslouží jako hnojivo. Jsou velmi efektivní, zdravé pro pokožku a cenově srovnatelné s těmi škodlivými.
b) Šedou i černou vodu = šedá voda a voda z toalety. Černá voda ze záchodu může jít do kořenové čističky také, ale měla by před tím projít odkalovací jímkou a tříkomorovým septikem. Pokud se vám nepříčí představa záchodu bez splachování, lze tento problém vyřešit instalací kompostovací toalety.

2) Jak intenzivně budete chtít kčov využívat?
a) Celoročně – kořenovky se většinou navrhují pro celoroční provoz, jejich zimní účinnost je překvapivě dobrá, i když rostliny nerostou.
b) Celoročně s vyjímkou zimního odbobí – je třeba vyřešit přepojování mezi kořenovkou a kanalizací (třeba na zimní a letní provoz), pokud tedy nemáte speciální přepínací (rozdělovací) rozdvojku. Všechny odpady šedé vody z domu (umyvadlo, dřez, sprcha, vana, pračka,…) lze svést do jedné trubky a o něco níže pomocí kusu kvalitní ohebné trubky (tzv. husího krku) přepojovat mezi trubkou vedoucí na zahradu a druhou (tou původní) do kanalizace. Proveďte toto napojení co nejvýše kvůli samospádu. Je nutné použít kvalitní převlečné svorky, aby se ohebná trubka za provozu neuvolnila. Hrdlo momentálně nepoužívaného vývodu nezapomeňte ucpat, většinou stačí překrýt kusem igelitu upevněného gumičkou.

3) Máte na KČOV na svém pozemku dostatek místa?
Pokud plánujete realizaci KČOV k rodinnému domku, můžete i s rezervou počítat přibližně 5 m2 na osobu. Pro čtyřčlennou rodinu tedy přibližně 20 m². Zvolíte-li propracovanější variantu čističky, budete potřebovat méně prostoru.
http://cistirna.hyperlink.cz/

4) Důležitým předpokladem čističky je její umístění v terénu vzhledem k domu.
Měla by být pod úrovní domu, tak aby do ní voda vtékala samospádem. Vyčištěná voda by poté měla přetékat do rybníčku nebo zásaku (viz obr.). Není-li pozemek přirozeně svažitý, je dlouhodobě výhodnější terén trochu upravit. Pozemek by měl mít jen malý sklon, neměl by být silně zastíněný ani bažinatý.

5) Náklady na provoz
Cena KČOV včetně předčištění se pohybuje v širokém rozmezí od 5 – 25 000 Kč na připojeného obyvatele. Průměrné investiční náklady však dosahují 10 000 Kč. Levný je provoz, většinou o 2/3 levnější než standardní čističky.

6) Je pro stavbu KČOV nutné stavební povolení?
Stavba kořenové čističky je stavba vodního díla, musí tedy projít procesem stavebního povolování: na stavebním úřadě a odboru životního prostředí. Je-li v rámci projektu novostavby – schvalování proběhne v rámci stavebního řízení. Dále je nutné Povolení na vypouštění odpadních vod.

V této chvíli tedy víte co od svojí kořenové čističky budete očekávat v jaké míře a jak intenzivně ji budete využívat a jestli si ji na svém pozemku můžete vzhledem k jeho výměře a parametrům vůbec dovolit.

A jak si tedy takovou čističku vyrobit?

Kořenová čistička je tvořena mělkým rybníčkem vystlaným svařenou kvalitní jezírkovou folií nebo jinou folií (lepší než PVC je folie polyetylenová, tloušťka nejméně 1mm). Tento rybníček je vyplněný oblázky a štěrkem, pokrytý mulčem nebo půdou a osázený bahenními a vodními rostlinami.

Hloubka rybníčku by měla být od 30 do 75 cm v závislosti na plánovaném typu rostlin. Různé druhy kořenů do různých hloubek (30cm orobinec, 60cm rákos, 75cm skřípina). Hloubka vody se dá regulovat jednoduchým přepouštěcím systémem – např. otočná trubka v regulační nádržce nebo špunty v různých výškách. Ideální prý je, když čističku občas na chvilku úplně vypustíte vytáhnutím hladinu vyrovnávající trubky nebo nejnižšího špuntu; rostlinám to dělá dobře a prý zakoření hlouběji. Také by měla být umístěna na plném slunci, pro maximální růst a výkon rostlin. Propojíte-li jí s přírodním rybníčkem, vodní biotop dodá celé zahradě další rozměr a osobité kouzlo. Dobrý pocit, že mytím nádobí nebo sprchováním prospíváte zahradě, vás už bude provázet po zbytek života.


Správný výběr rostlin pro naše dílo je velmi důležitý. Naprosto nepostradatelné k tomuto účelu jsou například orobince, chrastice rákosovitá, skřípinec jezerní, kosatec žlutý atd. Tyto rostliny jsou schopny dodávat kyslík do svých dutých kořenů, což umožňuje život „špínožroutským“ bakteriím a řasám. Bez nich by čistička nefungovala. Mikroorganismy ve vodě rozkládají částice odpadu a přeměňují jej na živiny, které jsou spotřebovávány bahenními rostlinami. Kyslík přiváděný kořeny do vody je důležitý pro odbourávání organického uhlíku a organického dusíku. I odbourávání fosforu je jednodušší u vegetačních čistíren než u technologických, protože rostliny využívají fosfor k růstu nadzemní části rostlin

Nejčastěji využívané rostliny kořenových čističek a jejich základní charakteristika:

Rákos obecný (Phragmites australis)

Jedná se o trávu dorůstající do výšky kolem 4 m. Do země zakořeňuje mohutným a dlouhým oddenkem do hloubky 70 cm i hlouběji. Rákos se velice dobře rozmnožuje vegetativně pomocí oddenků. Je velmi tolerantní vůči výkyvům pH a dobře snáší i vyšší hodnoty znečištění jak BSK5 (množství kyslíku spotřebovaného mikroorganismy při biochemických pochodech na rozklad organických látek ve vodě při aerobních podmínkách), tak dusíku. Kvete v srpnu až září.

Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)

Jde o vysokou trávu, jejíž kořenový systém nedorůstá do větší hloubky než 20 – 30 cm. Kořenový systém je mohutný a vegetativně se množí výhony i oddenky. Stejně jako rákos snáší vyšší koncentraci znečištění a promrzání. Méně tolerantní je vůči většímu výkyvu pH (ideální je 6,1 – 7,5). Nejlépe se jí daří v nížinách a pahorkatinách.

Zblochan vodní (Glyceria maxima)

Další z hojně rostoucích mokřadních vysokých trav. V naších podmínkách dorůstá až tří metrů. Kořeny neprorůstají do takové hloubky jako například u rákosu. Zakořeňuje jen mělce, podobně jako chrastice. Má dlouhé vegetační období. Kvete hlavně v létě, tedy od června do srpna. Květy tvoří krásnou ozdobnou bohatou latu. Nejlépe poroste v nížinách a nízkých pahorkatinách. Dobře snáší zaplavení, a to až do výšky 50 cm.

Orobinec širokolistý (Typha latifolia)

Další ze statných rostlin vysokých až 4 m. Zakořeňuje mělce 30 – 40 cm. Má silné oddenky, velice rychle se množí. Jedná se o rostlinu, která snadno vytlačí jiné druhy. Je ideální pro čištění velmi kyselé vody s pH i kolem 2. Snese však i pH 10. Jedná se o rostlinu tolerantní nejen k vysokým a nízkým hodnotám pH ale i k vysoké koncentraci znečištění. Má ráda půdu s velkým množstvím živin. Kvete v létě – červenec až srpen. Typický hnědý „doutník“ orobinců je v této době u vodních ploch a bažin nepřehlédnutelný.

Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)

Jedna z krásných, pro KČOV často využívaných bahenních dekorativních rostlin. Kosatec žlutý je statnou rostlinu dorůstající až 120 cm. Jeho velký žlutý květ můžeme obdivovat v květnu až červenci. Má rád vodu a bahnitou půdu s větším množstvím živin (dusíku a fosforu), proto je vhodný jako dekorativní rostlina do kořenových čistíren. Potřebuje alespoň občasné zaplavení půdy vodou. Patří mezi jedovaté rostliny, dříve byl hojně využíván v lidovém léčitelství.

Blatouch bahenní (Caltha palustris)

Další z pěkných dekorativních rostlin vhodných na okraj KČOV. Dorůstá většinou do výšky pouhých 40 cm, je to však značně proměnlivé. Kdybychom dali blatouch doprostřed vysokého porostu, neměl by dostatek světla a nebyl by vidět. Kochat se jeho výrazně žlutým květem se můžeme od května do června. Dekorativní jsou ale i jeho tmavě zelené na okraji jemně pilovité listy. Jde o jedovatou rostlinu používanou i v lidovém léčitelství. Roste také ve vyšších nadmořských výškách.

Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)

Víceletá bíle kvetoucí dekorativní rostlina dorůstající 60 až 200 cm. V květnu až červnu kvete bílými po mandlích vonícími květy. Dekorativně působí i jeho zpeřené pilovité listy. Vyžaduje vlhké jílovité až hlinité půdy. Možno jej použít i ve vyšších nadmořských výškách. Používá se také jako bylinka na léčení některých neduhů. Zajímavostí je, že právě z této rostliny se dříve získávala kyselina acetylsalicylová čili aspirin.

Do dočišťovacích rybníčků lze použít například lekníny, stulíky, na břehy třeba vrby nebo další stromy, které rostou na březích vodních ploch a vodotečí (řeky, potoky).

Pokud již máte svoji KČOV, je jistě dobré vědět, jak je třeba se o ni starat:

1) Základem pro správnou funkci KČOV je alespoň 1 x ročně na jaře sklidit a zkompostovat staré výhonky trav (jejich biomasu).
2) Ideální je, když čističku třeba jednou za měsíc na chvilku úplně vypustíte vytáhnutím hladinu vyrovnávající trubky; rostlinám to dělá dobře a prý zakoření hlouběji.
3) Pravidelně se dělají rozbory (2x ročně), sledují se tři závazné parametry, které určuje nařízení vlády 229/2007Sb. Účinnost KČOV plně postačuje uvedené právní normě.
4) V rozmezí 7 – 15 let je třeba výměna štěrku (kořeny rostlin jej prorostou a znemožní potřebný průchod vody).

Dotace

KČOV řeší v podstatě okamžitě problém splaškové vody a zároveň nezatěžuje prostředí. Součástí je navíc mokřad, který přispívá k vhodné vodní klimatické bilanci místa. Zadržuje vodu, zvlhčuje ovzduší. Vládní reforma venkova doporučuje vracení mokřadů do přírody. V evropském programu pro rozvoj venkova je možno čerpat dotace na tyto investice.

Užitečné odkazy a zdroje

http://www.rybnikar.cz/korenova-cistirna-odpadnich-vod/
http://loskutak.nova.cz/clanek/naradi/korenova-cisticka.html
http://www.rodovystatek.cz/ekotoalety.htm
http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=663
http://www.cisticka.info/?p=32

Kontakty na projektanty kořenových čistíren:

http://www.cisticka.info/?p=59

Autor: Marie Ošlejšková