Počítáme s vodou 2021 – zpráva z konference
6. pokračování mezinárodní konference Počítáme s vodou, bylo přesunuto z plánovaného podzimního termínu do on-line prostředí a konalo se dne 11.2.2021. Podtitulek konference tentokrát zněl Systém modro-zelené infrastruktury jako investice do měst. Konferenci organizoval 01/71 ZO ČSOP Koniklec pod záštitou ministra životního prostředí. Vysílalo se ze studia, kde někteří mluvčí byli osobně přítomni, jiní se zapojili přes stream.
Moderátor Lukáš Koucký zahajuje konferenci
Po moderátorovi konference Lukáši Kouckém přivítal účastníky krátkým projevem ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Ing. Petr Valdman a navázal na své úvodní slovo z minulého ročníku konference. Uvedl, že současná pandemická situace se neprojevila negativně na zájmu investorů o hospodaření se srážkovými vodami (HDV) a o modro-zelenou infrastrukturu (MZI). Zvyšuje se zájem i o „Velkou dešťovku“, z níž je možno financovat projekty zaměřené na revitalizaci veřejných prostor s ohledem na zlepšení HDV a zeleň. Covid přinesl velké finanční zdroje z Evropské unie, které bude v příštích letech možno použít i na řešení problematiky klimatu, HDV a energetických úspor. V rámci programu Nová zelená úsporám bude dotačně podporována i kombinace energetických úspor a HDV vč. realizací s prvky MZI. Podpora „Velké dešťovky“ bude zintenzivněna podporou komplexní projektové přípravy.
Úvodní slovo Ing. P. Valdmana, ředitele SFŽP
Navazující řečník doc. David Stránský z ČVUT v Praze a CzWA poukázal na posun tématiky konferencí Počítáme s vodou: od vodohospodářských benefitů k řešení mikroklimatu měst a společenským benefitům, od řešení jednotlivých budov po řešení městských čtvrtí, od izolovaných vodohospodářských úloh po multioborová řešení a nově i zahrnutí financování a zadávání veřejných zakázek na výstavbu modro-zelené infrastruktury.
Po úvodních slovech konference pokračovala 1. blokem přednášek s tématikou modro-zelených měst. Prof. Čedo Maksimovič, Imperial College a Blue Green Global Ltd, London, Velká Británie, zahájil svůj příspěvek nazvaný Modro-zelená řešení jako jádro inovativního systému městského plánování — od myšlenky k plnohodnotné realizaci s kvantifikovatelným výkonem videem názorně ukazujícím přínosy modro-zelených řešení. Modro-zelená řešení jsou dalším vývojovým stupněm hospodaření se srážkovými vodami. Zahrnují řadu opatření, např. biofiltraci pro zlepšení kvality vody, ochranu před záplavami pomocí ozeleněných průlehů a odkrývání zatrubněných městských vodních toků a jejich revitalizaci, která přinášejí i další benefity, jako zlepšení mikroklimatu a biodiverzity ekosystémů či ochranu před hlukem. Prof. Maksimovič představil inovativní přístup k plánování měst, který vyvinuli v rámci projektu Blue-Green Dream. Tento přístup využívá současné problémy, kdy plánování měst není v souladu s jejich růstem a nenaplňuje požadavky jeho obyvatel, k vytváření příležitostí pro zlepšení udržitelnost, odolnosti vůči změně klimatu a nákladovosti řešení. Byla vyvinuta komplexní metodologie pro spolupráci multioborového týmu složeného z vodohospodáře, krajinářského architekta, architekta, urbanisty, inženýra životního prostředí a energetika, který je řízený mitigátorem. Studovány jsou interakce různých aspektů (koloběh vody, zeleň, klima, budovy, znečištění, energie, urbanismus a jejich vlivy na kvalitu prostředí a sociální oblast), případně jsou zahrnuty i další interakce, jako zdraví, doprava, ekosystémové služby či čištění odpadních vod. Cílem je najít optimální řešení pro všechny tyto aspekty současně. Pro plánovací metodologii byly vyvinuty nástroje v podobě plánovacích matic, jejichž výstupem je detailní zadání projektu s optimalizovanými náklady a zlepšením životního prostředí. Prof. Maksimovič demonstroval nový přístup na řadě projektů z celého světa. Velmi zajímavá je např. úspora až 60 % energie po zastínění budovy Světové banky v Paříži stromy či přestavba původní tradiční ČOV v Japonsku na přírodě blízkou (Metabolic Network Reactor) s podstatně menšími nároky na plochu (cca 10 %), umožňujícími výstavbu obchodní čtvrti na původním lukrativním pozemku. Na závěr své prezentace Prof. Maksimovič vyzval zájemce z České republiky k potenciální spolupráci a uvedl řadu odkazů na projekty a publikace.
Model pro kvantifikaci interakcí v rámci inovativního přístupu k městskému plánování vyvinutého v projektu Blue-Green Dream
Další zahraniční mluvčí, krajinářský architekt Kevin Barton, Robert Bray Associates, London, Velká Británie, ve svém příspěvku Modro-zelená pro šťastnější a zdravější města zdůraznil, že na modro-zelená řešení je nutno pohlížet jako na příležitost, ne jako na problém. Zejména projekty revitalizace měst lze vhodně využít a přičlenit též MZI. Ukázal pak řadu konkrétních realizací, např. zklidnění rušné ulice (zúžení, zjednosměrnění, odtok srážkové vody do dešťových zahrad), výsadbové pásy pro stromy, odvod vody ze silnic do zelených ploch a dešťových zahrad, projekt sociálního bydlení se začleněním herních prvků do HDV/MZI či lineární dešťové zahrady pro odtok ze silnic. Nejzajímavější byla přeměna komunikace spojující školu s hřištěm, kde dříve parkovala řada aut rodičů, na komunitní park. Řešení vzniklo i na základě spolupráce s místními obyvateli. Místo teď slouží pro setkávání obyvatel a dětské hry. Voda byla zviditelněna např. skulpturou se šroubovicí na zachytávání vody a její převádění do dešťové zahrady. Přes dešťové zahrady vedou lávky a cestičky, na nichž se děti mohou třeba učit jezdit na kole. Voda se tak stává součástí běžného života.
Komunitní park s dešťovými zahradami a šroubovicí pro převádění srážkové vody (Bridget Joyce Square; návrh Robert Bray Associates)
Ing. Ondřej Nečaský, krajinářský architekt z Kanceláře architekta města Brna, v prezentaci Modro-zelená infrastruktura: jedno město, různé přístupy představil nástroje, jimiž MZI může vstoupit do územního plánu. Je to na úrovni ploch s rozdílným využitím území, regulativů a karet lokalit. MZI byla v územním plánu postavena na stejnou úroveň jako technická infrastruktura, což je dosud nevídané. Je zde rovněž požadavek, že městská zeleň musí plnit ekosystémové služby. Území pak podrobněji řeší územní studie, kdy regulativy jsou přizpůsobeny místním podmínkám a je možno užít konkrétní záměry. Příklady takových studií v Brně jsou bulvár s výsadbovými pásy nebo výstaviště. Územně analytické podklady byly nově uspořádány tak, aby bylo možno uplatňovat principy MZI. MZI je také požadováno při zadávání architektonických soutěží, např. na hlavní nádraží Brno, ulici Pekařskou či rekonstrukci Mendelova náměstí. KAM vydal manuál Principy tvorby veřejných prostranství, který slouží zejména politikům a městským úředníkům. Při implementaci MZI je nutná úzká spolupráce více organizací (různých odborů Magistrátu města Brna, Brněnských komunikací, Veřejné zeleně města Brna, Brněnských vodáren a kanalizací a dalších).
Ondřej Nečaský při prezentaci
2. blok přednášek byl zaměřen na systémovost a součinnost profesí. Ing. Lýdia Šušlíková představila Procesní postupy k opatření hospodaření s dešťovou vodou, které byly velmi systematicky vypracovány v rámci projektu Voda ve městě ČVUT UCEEB. I ona zdůraznila nutnost multidisciplinárního týmu zahrnujícího odborníky, vlastníky, správce i PR a komunikaci s veřejností. Metodika pro HDV obsahuje 5 fází:1. Orientace v tématu HDV (co vše lze v území udělat jinak a zvýšit i další přidané hodnoty, studium podkladů, úvodní konzultace), 2. Koncepční přístup k HDV (pojetí HDV jako systému opatření od budov, přes veřejná prostranství po příjemce srážkových vod, vytvoření koncepčních dokumentů pro město, zakomponování HDV/MZI do územního plánu prostřednictvím územní studie a regulačního plánu), 3. Příprava konkrétního zadání a projekční práce (výběr projektanta a projekční příprava, časové návaznosti v projekční praxi), 4. Realizace opatření HDV (výběr zhotovitele, realizace, kolaudace, provozní řád), 5. Údržba a provoz opatření HDV (výběr dodavatele péče nebo zadání péče městské organizaci). Všechny fáze mají definované milníky. Ve všech fázích je kladen důraz na osvětu a participaci veřejnosti. Jako příklad pak uvedla obnovu Jiráskových sadů v Litoměřicích.
Ing. Eva Neudertová, green business manager, Skanska Reality, nás v příspěvku Modrá a zelená začínají města bavit seznámila s příběhem brownfieldu modřanského cukrovaru. Místo původně plánových výškových budov je záměrem Skansky vybudovat 800 bytů v několika nižších budovách. Součástí zadání architektonické soutěže byla participace veřejnosti na návrhu, což je ukotveno v iniciativě Skansky „Dobrý soused“. Základními pravidly participace veřejnosti je přítomnost kvalitního facilitátora, ochota investora opravdu něco změnit a investor musí předem definovat, co změnit nelze. Uskutečnila se dvě setkání s veřejností, o která byl velký zájem (2×100 účastníků) a která poskytla nový pohled na projekt a měla do něj reálné dopady (navržen jiný typ zástavby a vznik centrálního náměstí). Architektonický návrh obsahuje výrazné zapojení nejen prvků MZI a HDV, např. hodně stromů a zelených pásů, povrchové vsakování srážkové vody, zelené střechy, vodní prvky vylepšující mikroklima, podzemní vsakování pod parkovištěm, retenční dešťové nádrže před odvodem srážkové vody do Vltavy, ale i využití šedé vody z domácností. Sympatické je, že tato udržitelná řešení jsou již považována za standard.
Eva Neudertová sleduje ve studiu prezentaci Lýdie Šušlíkové
Arborista David Hora, DiS., Treewalker, s.r.o., nazval svůj příspěvek Cesta bez cíle se obtížně hledá. Tím cílem je myšleno správné nastavení systémových požadavků. Vhodnější než předepsání parametrů projektu (např. přípustný odtok z území, předčištění srážkového odtoku, podíl nezastavěných ploch) je aplikace indikátorů MZI, které vyjadřují míru ekosystémových služeb a zlepšení prostoru. Tento způsob zadání stanoví cíl, ale nesvazuje kreativitu projektanta. Důležitá je znalost principů MZI a příslušných technologií. Systém implementace principů MZI vede přes celoměstské politiky (např. strategie adaptace na změnu klimatu), celoměstské koncepce zahrnující požadavky MZI, cílový záměr veřejného prostranství vycházející z konsensu všech uživatelů tohoto prostoru a kvantifikovaný indexem MZI po zpracování projektové dokumentace zohledňující požadavky na technická řešení zakotvená např. v městských standardech.
David Hora prezentoval ve studiu
Prof. Wolfgang Dickhaut, HafenCity Universität Hamburg, Německo, vede projekt BlueGreenStreets a o něm také v přednášce Modro-zelené ulice: nové přístupy v adaptaci na změnu klimatu hovořil. Představil cíle a vize projektu a pilotní projekty v Hamburku. Projekt iniciovaly jednak záplavy v důsledku extrémních přívalových dešťů v Hamburku dne 27.8.2019, jednak nutnost velké infrastruktury pro závlahu stromů (pitnou vodou) v ulicích Hamburku v době sucha a veder. Vizí je vybudovat multifunkční modro-zelené ulice sjednocující řadu zájmů a kvalitu životního prostředí a zohledňující ekonomické podmínky realizace. Multifunkční cíle kombinují cíle modré, zelené a chladné (ochranu před vedrem). Pro dosažení těchto cílů jsou aplikovány tři přístupy: 1. reorganizace dopravy v ulici a vytvoření vhodných míst pro MZI, 2. identifikace a vytvoření potenciálu pro MZI v těsné blízkosti komunikací a ulic (např. odvod vody do zeleně), 3. začlenění MZI do stávající struktury ulice (např. zpropustnění povrchů). Používá se kaskádová integrace prvků MZI: zadržení vody – akumulace/závlaha – výpar – vsak – odvádění/bezpečnostní přepad. V rámci projektu byly navrženy pilotní realizace po celém Německu. Představen byl návrh nového uličního profilu Königstrasse v Hamburku a výsadbové jámy pro stromy v Hölertwiete. Königstrasse je velká značně dopravně zatížená ulice. V návrhu byl snížen počet dopravních pruhů pro auta a jeden byl vyčleněn pro MZI, a to lineární zelené prvky jako stromové výsadbové jámy, průlehy a dešťové zahrady. Využit byl rovněž potenciál přilehlých ulic pro retenci srážkové vody a její předčištění pomocí MZI. Stávající povrchy byly i v malém měřítku využity pro zvýšení evapotranspirace (např. pomocí dešťových zahrad různých velikostí). V pilotním projektu stromových výsadbových jam v Hölertwiete je navrženo odpojení srážkového odtoku ze střech, ulic a parkovišť od kanalizace a jeho vsakování ve stromových jamách. Vyvinuto bylo technické řešení výsadbových jam s akumulací vody v kořenovém prostoru pro jeho lepší zásobování.
Návrh přeměny Königstrasse v Hamburku
3. blok konference se věnoval zadávání veřejných zakázek na výstavbu modro-zelené infrastruktury. Karolína Barič, MSc. z České rady pro šetrné budovy přednesla příspěvek vytvořený společně s Ing. Petrem Zahradníkem na téma Udržitelné principy stavebních veřejných zakázek pro zadavatele i uchazeče. Vysvětlila negativa soutěžení na cenu, kterými jsou riziko víceprací při nepřiměřeně nízké ceně a nezohlednění kvality, komplexnosti a provozuschopnosti. Tým odborníků je zapotřebí mít již při definici zadání a je nutno stanovit jasná kritéria vč. udržitelnosti a kvality. Dále byly představeny druhy zadávacího řízení a jejich výhody a nevýhody. Pro jednoduché stavby je nejrozšířenějším způsobem zadávání samostatná projektová příprava a samostatná realizace díla s nevýhodou dvou soutěží a s rizikem „přehazování viny“ mezi projektantem a dodavatelem. Pro novostavby je vhodné zadat projektovou přípravu a realizaci jako jednu zakázku, což může být zdlouhavější, ale celý proces je pak rychlejší s minimalizovanými konflikty. Poměrně složitou přípravu zadání a administrativu vč. smluv má pak zahrnutí i správy objektu do zadání, nicméně tento přístup může garantovat efektivní životní cyklus stavby (jak novostavby, tak rekonstrukcí). Kvalitní zadání je velmi důležité a je vhodné, aby na něm participovala i veřejnost. Jako příklady hodnoticích environmentálních kritérií týkajících se i HDV/ MZI v budovách mohou sloužit některá kritéria certifikací LEED, BREEAM, SBToolCZ či WELL (např. úspora vody či snižování tepelného ostrova).
Karolína Barič při prezentaci ve studiu
Mgr. Jiří Nezhyba, Frank Bold Advokáti, se zabývá stavebním právem, územním plánováním a ochranou životního prostředí a seznámil nás se Zásadami pro spolupráci s investory a podporu modro-zelené infrastruktury. Nejprve kritizoval současný stav legislativy, v níž chybí definice MZI, úprava ve stavebním a vodním zákoně je nekoordinovaná a nekoncepční, technické normy nejsou provázány s TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami. Nicméně obce již teď mají nástroje, jak prosazovat aplikaci HDV/MZI v územním plánování. V územním plánu je možno zakotvit požadavek na zeleň a vodní prvky např. pomocí koeficientu zeleně nebo indexu MZI. Detailní úpravu pak umožňuje regulační plán, v němž lze např. stanovit povinnost zelených střech, výsadby stromů či dešťových zahrad. Vhodným nástrojem je též plánovací smlouva, kdy obec může s developery dohodnout podmínky realizace jejich záměrů včetně realizace MZI a jejích parametrů. Obec může také vydat koncepční dokument Zásady pro spolupráci s investory, které řeší, jakým způsobem stavebník přispěje na vybudování veřejné infrastruktury vč. MZI, ať již peněžním plněním či přímo její realizací. Mohou též stanovit slevu z finančního příspěvku pro investory za realizaci MZI. Zásady tak mohou být důležitým nástrojem pro dosažení cílů v oblasti adaptace na změnu klimatu a zlepšení životního prostředí.
Jiří Nezhyba (vlevo na obrazovce) prezentoval on-line (vpravo na obrazovce moderátor Lukáš Koucký)
Posledním přednášejícím byla architektka/urbanistka MSc. Rozálie Kašparová z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, která představila Zadávání veřejných zakázek jako kreativní proces, a to díky kreativní spolupráci architektů a právníků, která zajistí efektivní řešení zakázky, pro niž nesmí být rozhodující pouze cena. Zadávání veřejné zakázky pak demonstrovala na příkladu zpracování koncepce Rohanského ostrova. Pro zpracování jednoduchého nekreativního úkolu s jasným zadáním, jako dendrologický průzkum či zaměření, je možno oslovit min. tři kvalitní dodavatele a výsledného vybrat na základě ceny. Při hledání externího kolegy (např. vodohospodáře) pro doplnění interního týmu je nutno oslovit min. tři dodavatele a vybírat především na základě kvality pomocí strukturovaného pohovoru, při němž musí vypracovat řadu úkolů (např. identifikace výzev a potenciálů revitalizace Rohanského ostrova z vodohospodářského hlediska) (tzv. profesní přístup s hodnotícími kritérii). Obdobně se soutěží externí tým pro zpracování kreativního úkolu (např. krajinářská studie pro prostor pod Libeňským mostem a jeho okolí). Nejnáročnější je zadání pro kreativní úkol a externí zpracovatelský tým, konkrétně zpracování koncepce Rohanského ostrova, kdy jde o mezinárodní výběrové řízení se soutěžním dialogem a výběrem dodavatele na základě kvality. Dostali jsme i tipy pro soutěžní dialog, který by měl proběhnout jako workshop (např. dvoudenní) s adekvátní odměnou všem účastníkům, pro portfolia by měla být vytvořena šablona a mělo by být zajištěno, aby návrhy byly porovnatelné.
Rozálie Kašparová ve studiu
Na závěr doc. Stránský shrnul nejdůležitější myšlenky z konference, konstatoval, že už u nás nejde jen o pilotní projekty, ale hledají se cesty realizace, a vyjádřil přesvědčení, že modrozelený sen se přemění ve skutečnost.
David Stránský při závěrečném slovu
Konference ukázala, že i on-line prostředí je vhodným místem pro setkávání. Velmi intenzivně probíhal chat s mluvčími i mezi účastníky navzájem. Účastníků bylo téměř 150, což je dokonce o něco více, než v minulých ročnících. Prezentace z konference můžete shlédnout na https://www.pocitamesvodou.cz/akce/konference/.
Video záznam konference je možné zakoupit ZDE.
Autorka: doc. Dr. Ing. Ivana Kabelková
Článek vznikl díky projektu „Počítáme s vodou“ www.pocitamesvodou.cz
