Jak jsem chtěl chytat dešťovou vodu a nachytal sucho

Loni na podzim se mi podařilo v našem malém bytovém domě prosadit pořízení designové 350 litrové nádoby na dešťovou vodu. A těšil jsem se na to, jak díky ní budeme zalévat nově vysazené stromy na společném pozemku. Zalévat stromy pitnou vodou z vodovodu mi totiž přišlo lehce dekadentní.Jenže to nedopadlo tak, jak jsem si představoval.

Náš vcelku malý bytový dům (12 jednotek) má ze zvůle architekta třináct svislých okapových svodů. Jeden z nich jsme se sousedy navrtali, nasadili do něj koupený díl na lapání vody a připojili k sudu. Celková investice okolo deseti tisíc korun se v rozpočtu domu ztratí, voda poslouží k zálivce stromů nebo na hraní dětí. Na tom se nemůže nic pokazit.

Zařízení na lapání vody je vymyšleno tak, že na zimu se přívod vody do nádoby vypne, voda se z nádoby vypustí a případný mráz ji neroztrhá. A na jaře se přívod vody zase jednoduše zapne a pak už se jen čeká na déšť.

Letos jsem zimu ukončil s prvním vydatným deštěm už v únoru. Nevypadalo to, že se mrazy ještě vrátí, bylo víc jak deset stupňů a navíc fakt hezky pršelo. Tak jsem dešťovou vodu pustil do nádoby. Byla plná v podstatě hned. A většina únorového pršení zahučela okapovým svodem do dešťové kanalizace.

Čerstvě vysazené stromy. Je potřeba je zalít. Licence |  Některá práva vyhrazena Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

A když v březnu začalo být hezky a i mně, zcela městskému člověku, se zdálo, že je potřeba začít zalévat, začal jsem zalévat. Jenže těch 350 litrů se vsáklo k našim stromům na několik zalití.

Jenže v březnu a ani v dubnu skoro vůbec nepršelo. Přesně řečeno, nepršelo tak, aby ze střechy něco steklo do okapu. Vše se pěkně odpařilo už na střeše.

Sud zeje prázdnotou. Stromky jsou mladé, na podzim vysazené a zahradník, který je sázel, doporučil zalévat. Takže zalévám, ale tou pitnou vodou. Což je lehce dekadentní.

Co z toho plyne za poučení?

Že když už se rozhodnete lapat dešťovou vodu, má smysl myslet spíš ve velkém. Je totiž potřeba využít do poslední kapky období, kdy prší, a schovat si vodu na dobu, kdy je obloha vymetená. Těch 350 litrů je žalostně málo.

Teď vím, že jsme měli koupit větší sud. K našemu domu jsme hledali něco, co trochu vypadá. Jsme přece jen ve městě a IBC kontejner se k našemu domu úplně nehodí. Za bezmála 20 000 korun se dají pořídit nadzemní nádoby, které mají objem 2 000 litrů a nevypadají ještě úplně strašně. Možná jsme měli pořídit tu.

A říkám si, že kdybychom jako dům investovali do velké, několikakubíkové podzemní nádrže, tak na deště vydatný únor by ji naplnil a my měli vody dost na celé léto.

350 litrů, to je jako nic. Licence |  Některá práva vyhrazena Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Jen to nedává ekonomicky smysl. Ne v době, kdy kubík pitné vody koupíte za sto korun. Dotační program Dešťovka počítá s tím, že bez dotace se investice do podzemní nádrže určené k zalévání zahrady vrátí do dvaceti let, s dotací do deseti. Osobně si myslím, že bez dotace by návratnost nemusela být dvacet let, protože si leccos můžete udělat levněji, svépomocí, bez faktury.

Investice deseti tisíc za 350 litrovou nádrž se v rozpočtu domu ztratí a není potřeba to nijak složitě řešit. Jen tak na hrubo a přes palec jsem si odhadl, že investice na pořízení podzemní nádrže by náš dům vyšla tak na 80 – 100 000 korun. Řekněme dvacet pět tisíc za nádrž, něco panu bagristovi za zemní práce, něco pánovi, co odveze vykopanou zeminu, něco pánovi, co to všechno napojí a pořídí různé trubky, k tomu čerpadlo (a nutnost přivedení elektřiny) či ruční pumpa. Něco za zásyp štěrkem. To tak zhruba bude.

Mohli bychom na to čerpat dotaci z programu Dešťovka a odmáznout si polovinu uznatelných nákladů. Ale náš výbor se aktuálně snaží odbavit papírování k dotaci na vysazení zalévaných stromů. Asi bychom další dotaci zvládli zadministrovat, ale nejdříve bychom se museli na shromáždění shodnout, že budeme investovat do podzemní nádrže na vodu.

Investice do podzemní nádrže dává smysl jen tehdy, když si to v hlavě překlopíte hodnotově. Když si odmyslíte, že kubík vody stojí necelých 100 Kč, ale řeknete si, že je nesmysl posílat vodu ze střechy do kanalizace a stromy zalévat pitnou vodou.

V rodinném domě uděláte takové překlopení snadno. V bytovém domě to jde o poznání hůř, protože musíte překlopit myšlení více lidí. Viděli jste film Vlastníci? Takže tak.

Smysl to bude dávat, pokud se budete chtít připravit na to, že sucho jen tak neodejde a srážky budou převážně v době, kdy zalévat nepotřebujete, zatímco v době, kdy zalévat potřebujete, pršet nebude. Může se také stát, že pitná voda z vodovodu zdraží, nebo místy třeba ani nebude.

Pak to bude dávat zatraceně smysl.