Je známou skutečností, že dosavadní běžný způsob nakládání s dešťovou vodou v zastavěné krajině je neudržitelný. Byly proto podniknuty změny v legislativě, takže nejhorší řešení – neprodlené odvádění veškerých dešťových vod z povrchů rovnou do řek – není u nových či rekonstruovaných objektů až na výjimky legální. Také dotační program Dešťovka se snaží motivovat k co nejekologičtějšímu nakládání s dešťovou vodou. Dostát požadavkům legislativy je bezesporu finančně a někdy i technicky náročné. My vám však v tomto článku chceme na reálných příkladech ukázat, že to jde a že výsledek má často i jiný přínos, než jen ten ekologický. V tomto prvním díle se zaměříme zejména na využívání dešťové vody, retenční nádrže a protipovodňovou ochranu.
Retenční nádrže a zelená střecha na budově Delta
Budova Delta je jednou z mnoha kancelářských objektů rozsáhlého komplexu v Praze Michli. Kancelářské budovy jsou často k vodnímu režimu města velmi nepříznivý, jelikož se jedná o rozsáhlé plochy, ze kterých se veškerá dešťová voda odvádí kanalizací do řek, aniž by měla příležitost se odpařovat a zasakovat: Budovy jsou rozlehlé a kvůli vysokým požadavkům na dopravní obslužnost jsou obklopené širokými silnicemi a parkovišti.
Delta však ukazuje, že to jde i jinak. Získala britský certifikát udržitelnosti BREEAM na úrovni Very Good a hospodaření s dešťovou vodou je jedno z hledisek, kterým si toto hodnocení rozhodně zaslouží.
Část střechy budovy je pokryta ozeleněnou střešní terasou, kam mohou chodit všichni uživatelé budovy. Voda, která ze střech odtéká, je svedena potrubím dolů. Zde pak tvoří zajímavý vodní prvek: Z markýzy nad vchodem padá vodopádem do retenční nádrže. Tato nádrž je vysypána valouny a její součástí jsou stromy a rostliny, takže velmi pěkně dotváří prostranství před vchodem za sucha i za deště, kdy se stává vodním prvkem. Při naplnění této nádrže voda odtéká přepadem do další nádrže, která je také vysypaná valouny a je komponována jako říční delta. Tyto otevřené retenční nádrže umožňují odpařování zadržované vody do okolí, což podpoří přirozený vodní režim krajiny. I tyto nádrže jsou samozřejmě napojeny na dešťovou kanalizaci, ale voda je z nich upouštěna jen pomalu, což pomáhá předcházet přetížení kanalizace a rozvodňování řek.
Retenční nádrž před budovou Delta zde na sebe bere podobu pěkné valouny vysypané zahrádky s travinami a stromy. Ozvláštňuje a zvelebuje vstup do budovy.
Druhá retenční nádrž budovy Delta má podobu říční delty.
Podzemní nádrž na dešťovku v zahradnickém učilišti v Komořanech
Nápad zřídit velkou nádrž na dešťovou vodu pro zahradnické učiliště vzešel z projektu výstavby vertikální zahrady, který se tu uskutečnil v loňském roce. Vertikální zahrada je vlastně záhon umístěný svisle při stěně domu. Vzhledem ke svislé orientaci a umístění pod přesahem střechy je zapotřebí intenzivní umělé závlahy. Proto byla vybudována podzemní nádrž, ve které se shromažďuje voda ze střechy budovy učiliště. Voda je využívána pro manuální zalévání záhonů a pro automatickou závlahu vertikální zahrady. V nádrži jsou umístěna dvě čerpadla, první z nich zajišťuje přívod vody ke dvěma odběrným místům pro zalévání záhonů na pozemku a musí tedy udržovat stálý tlak v rozvodu. Druhé čerpadlo je napojeno na automatický závlahový systém vertikální zahrady a je řízeno čidly vlhkosti a teploty ve vertikální zahradě. Bezpečnostní přepad z nádrže je zaústěn do vsakovacího zařízení na pozemku učiliště. Nádrž je využívána již tři roky bez potíží.
Ukládání podzemní nádrže na dešťovku do země.
Pohled do nádrže v zahradnickém učilišti.
Retenční nádrž Červený Mlýn v Brně
Nádrž leží na kraji Brna na místě bývalého rybníka nad Červeným mlýnem, pod dálniční křižovatkou ulic Sportovní a Porgesova. Nedaleko odtud se nachází napojení kanalizačního přivaděče na jednu z několika brněnských kmenových stok. Přivaděč sbírá splaškové a dešťové vody z oblasti Lesné. Aby se kmenová stoka a následně i brněnská čistička při deštích nepřetěžovala, je před tímto napojením umístěna odlehčovací komora. Když se při dešti zvýší průtok v přivaděči nad určitou mez, zajistí odlehčovací komora odtok přebytečné vody do retenční nádrže Červený Mlýn. Do kmenové stoky tak přitéká vždy jen omezené množství vody. Voda z retenční nádrže je do stoky vypouštěna regulovaně a při běžných deštích s určitou prodlevou. Navíc se část vody před odtokem do stoky z nádrže vsákne či odpaří. Do nádrže je svedená také dešťová voda z okolních silnic. Tato voda se tu odpařuje a vsakuje namísto jejího odvodu kanalizací přes čističku do řeky. Nádrž je tedy prospěšná i při menších deštích
Odlehčovací komora nádrže Červený Mlýn. Autor fotografie: J. kalina, Správným směrem, www.spravnymsmerem.cz
Ústí přivaděče do retenční nádrže Červený Mlýn. Autor fotografie: J. kalina, Správným směrem, www.spravnymsmerem.cz
Zavlažování dešťovou vodou a další zajímavosti budovy Main Point Karlín
Měkká křivka tvaru budovy představuje příjemný přechod mezi modernistickými a velkolepými objekty Danube House a starou zástavbou Karlína.
Atrium se zelenými plochami a průhledy do spodnějších podlaží
Kancelářská budova Main Point Karlín na Rohanském nábřeží je navržena jako velmi šetrná k životnímu prostředí. Získala nejvyšší ocenění v prestižní certifikaci šetrných budov amerického systémem LEED úrovně Platinum. Na šetrnost k přírodě se dbalo i při návrhu nakládání s dešťovou vodou. Dešťovka se ze střechy shromažďuje v nádržích o celkovém objemu 60 m3 a využíváse pro zalévání střešních teras a veškeré další zeleně v budově a jejím pozemku.
Voda je filtrována od mechanických nečistot a je zde i zařízení pro odstranění případných bakterií, což je důležité zejména kvůli dlouhodobějšímu skladování vody, aby se voda nekazila: Velké nádrže umožňují skladovat dostatek vody, aby nechyběla v nejsušších obdobích, kdy je také třeba nejvíce zalévat. Zajímavým přírodním prvkem jsou interiérové vertikální zahrady ve vstupních prostorách budovy.
K nezajímavějším technologiím zajišťujícím šetrnost budovy patří chlazení, které v kancelářských budovách zhltne nejvíce energie. Pro chlazení budovy je totiž využívána vltavská voda z podzemního kanálu, který byl v historii vybudován pro průplach přístavu v Libni a nyní prochází pod budovou. V přechodném období (jaro a podzim) předává vltavská voda chlad kapalině, která chladí budovu v režimu free-cooling. V horkém období je chlad z Vltavy využíván pro chlazení kondenzátorů chladící jednotky.
Uvedli jsme zde několik příkladů, jak vhodně naložit s přebytečnou dešťovkou ve městech. V příštím díle vám představíme projekty usilující o co největší zapojení propustných povrchů a zeleně do zastavěné krajiny. Vodní režim měst se tak může značně přiblížit k tomu přírodnímu, kde se většina vody vsakuje a odpařuje a přebývá jí jen málo.
Autorka: Marie Nehasilová
Článek vznikl v rámci projektu „Počítáme s vodou“ spolufinancovaného Státním fondem životního prostředí České republiku. V případě jakýchkoli dotazů nás kontaktujte na
destovavoda@ekocentrumkoniklec.cz.
