Odpadní vody
Urbanizace vedla a vede ke změně odtokových podmínek srážkové vody. V rámci urbanizovaných celků stále dochází ke zvyšování množství zpevněných ploch, což vede ke zvýšení objemu a rychlosti odtoku srážkové vody do jednotné kanalizační sítě. Stále méně vody má možnost se přirozeně vsakovat a odpařovat, což na jedné straně narušuje přirozený koloběh vody (narušení malého vodního cyklu, lokální pokles hladiny spodní vody) a na straně druhé dochází k přetížení kanalizace a čistíren odpadních vod, ze kterých se dostává stále více nevyčištěné vody do povrchových vod. Kvůli rychlému odtoku srážkových vod ze zpevněných ploch do kanalizace, potoků, řek či moře je také zvýšené riziko povodní.
Podle § 20 odst. 6 zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu se povinnost platit za odvádění srážkových vod nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací veřejně přístupných, vlastníky drah celostátních a drah regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, zoologické zahrady a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti. Z uvedeného zákonného ustanovení tedy vyplývá, že občané, kteří v nemovitosti bydlí a nepodnikají v ní, jsou osvobozeni od úplaty srážkových vod a tato povinnost se vztahuje pouze na právnické osoby a fyzické osoby – podnikatele, kteří v nemovitostech podnikají. Na základě shora uvedeného paragrafu jsou občané ze zákona osvobozeni od úplaty za odvod srážkových vod. Nicméně v praxi bychom tedy měli odvádět méně peněz za stočné pitné vody pokud používáme dešťovou, ale na druhé straně, místní společnosti provozující systém vodovodů a kanalizací zcela určitě při realizaci druhého potrubí na vodu užitkovou nainstalují druhý vodoměr, který bude zjišťovat množství odebrané dešťové vody, na základě které bude připočteno množství stočného za odpadní vodu. Tento krok je logický a je výhodnější než dodatečný přepočet.
Podmínka nakládání s dešťovou vodou vyplývá z níže uvedených předpisů. Pokusíme se uvést, jak tyto předpisy na sebe navazují:
- Stavební zákon č. 183/2006 Sb., v platném znění (stavební zákon): Podle § 110 odst. 5 stavebního zákona obsahové náležitosti žádosti o stavební povolení a rozsah a obsah projektové dokumentace stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška o dokumentaci staveb č. 499/2006 Sb., v platném znění.
- Vyhláška o dokumentaci staveb č. 499/2006 Sb., v platném znění: Podle § 2 vyhlášky o dokumentaci staveb rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení je stanoven v příloze č. 5 k této vyhlášce.
V příloze č. 5 k vyhlášce o dokumentaci staveb je pod bodem „A.3 Údaje o území“ bod f), podle kterého se do projektové dokumentace musí uvést údaje o dodržení obecných požadavků na využití území. Toto je řešeno ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území č. 501/2006 Sb., v platném znění:
V § 20 odst. 5 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území se uvádí, že se stavební pozemek vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno mj. vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno
- přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování,
- jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo
- není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace.
(Podle § 26 zmíněné vyhlášky je za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona z ustanovení § 20 odst. 5 vyhlášky možná výjimka.)
Podle § 21 odst. 3 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení (jak uvádí § 20 odst. 5 této vyhlášky) je splněno, jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4, b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3.
V příloze č. 5 o dokumentaci staveb je pod bodem „A.4 – Údaje o stavbě“ bod e), podle kterého se do projektové dokumentace uvádí údaje o dodržení technických požadavků na stavby. Toto je řešeno ve vyhlášce o technických požadavcích na stavby č. 268/2009 Sb., v platném znění:
Stavby, z nichž odtékají povrchové vody, vzniklé dopadem atmosférických srážek (dále jen „srážkové vody“), musí mít podle § 6 odst. 4 vyhlášky o technických požadavcích na stavby zajištěno jejich odvádění, pokud nejsou srážkové vody zadržovány pro další využití. Znečištění těchto vod závadnými látkami nebo jejich nadměrné množství se řeší vhodnými technickými opatřeními. Odvádění srážkových vod se zajišťuje přednostně zasakováním. Není-li možné zasakování, zajišťuje se jejich odvádění do povrchových vod; pokud nelze srážkové vody odvádět samostatně, odvádí se jednotnou kanalizací.
V příloze č. 5 o dokumentaci staveb je bod „B.3 – Připojení na technickou infrastrukturu“, podle kterého se do projektové dokumentace uvádí i výpočtové množství dešťových od a způsob s jejich nakládáním.
Napojení stavby na technickou infrastrukturu se pak zakresluje do situačního výkresu. Nejde tedy o dvojí rozvod vody v domě, ale o nakládání s dešťovou vodou obecně – především o způsob její nezávadné likvidace (vsakem, napojením na kanalizaci apod.).
Pokud si stavebník zvolí navíc i rozvody pro dešťovou vodu přímo v domě, jde pouze o jeho rozhodnutí. Vím, že jde o problematiku složitou, ale každý autorizovaný projektant, který projektovou dokumentaci na stavby rodinného domu zpracovává, si s takovou záležitostí jako je nakládání s dešťovými vodami u novostavby rodinného domu obvykle snadno poradí.
Několik praktických informací k tématu naleznete zde:
Česká republika se řadí mezi evropské země s největším počtem kořenových čistíren, přičemž ty domovní jsou u nás nejrozšířenější. I u kořenové čističky pouze pro tzv. šedou vodu musí čištění vody předcházet mechanické předčištění, kdy jsou odstraňovány pevné nerozpuštěné látky. Pokud by k předčištění nedošlo, tak by to mohlo vést k ucpání vlastního filtračního lože. V případě domovní čistírny postačuje pro tyto účely jednoduchý septik nebo usazovací nádrž.
Čistírna je vodní dílo a tudíž je potřeba stavební povolení od vodoprávního úřadu. Dále od příslušného odboru životního prostředí potřebujete povolení k nakládání s odpadními vodami.
Při návrhu filtrování dešťové vody je třeba dobře znát místní podmínky. Zejména velikost odvodňované plochy, ale i čistota vody. Některé střechy jsou čisté a vodu z nich je teoreticky možné použít rovnou. Jinde ale mohu nad střechou růst stromy, prášit se z ulice, nebo usazovat popílek ze sousedova komína. Z některých střech teče více nečistot než vody. Filtrovat musíme vždy, a v závislosti na místních podmínkách volíme jaký „kalibr“ použít.
V maximu případů se obejdeme s pasivními filtry, tzn. bez jakéhokoli příkonu.
Pokud je vody spíš méně a je relativně čistá, doporučil bych bezztrátový údržbový filtr. Nečistoty se budou zachytávat na sítkách, přes které bude voda protékat a jednou za čas je budete muset vyčistit. Všechna dešťová voda se tak dostane do nádrže, ale pokud by byla špinavá, ucpe vám filtr při každém větším dešti.
Z neztrátových filtrů se na dešťovou vodu osvědčil Geiger s horizontálním odtokem, tzv. mokrý (http://www.levnestavebniny.cz/odvodnovaci-systemy/geigry-a-vpuste/geiger-s-horizontalnim-odtokem-mokry/geiger-mokry-.504/). Sám o sobě odděluje jen velmi hrubé nečistoty. Proto je vhodné instalovat dva geigry za sebe do série, přičemž na filtrační sítko druhého dáte kvalitní dámskou punčochu. Tu je potřeba podle čistoty vody +- jednou za měsíc vyndat, vyprat v kýblu čisté vody a zase vrátit, dokud není děravá. Pak vyměnit. Pro relativně čistou vodu toto řešení většinou stačí. Měl by se instalovat na viditelném místě, aby se včas přišlo na to, že je ucpaný.
Nejjemnější nečistoty se mohou usazovat buďto v sedimentační nádrži, nebo přímo na dně vaší jímky, pokud máte čerpadlo s plovoucím košem.
Pokud je vody dost a je relativně nečistá, doporučil bych ztrátový bezúdržbový filtr, který z dešťové vody odlučuje na ukloněném sítku část čisté vody, a zbytek vody splachuje nečistoty ze sítka do kanalizace. Nemusí se čistit, jen jednou za čas zkontrolovat. Pokud počítáte s tím, že nádrž na vodu bude podtékat, omezíte si ještě tímto filtrem přítok.
Vždy platí, že filtr je tím účinnější, čím čistší vodu zpracovává. U velmi znečištěných vod (listnaté i jehličnaté stromy nad většinou střechy, žádná údržba) se vyplatí instalovat několik filtrů za sebou. Například sedimentační nádrž, hrubý ztrátový filtr a jemný ztrátový filtr.
Ztrátové filtry jsou většinou trochu dražší, ale komfortnější a trochu jistější. Z konkrétních výrobků nabízí například firma Glynwed ( http://www.glynwed.cz/cs/vodni-hospodarstvi/sber-a-filtrace-vody.html ) nebo Coleman (http://www.coleman.cz).
U středně znečištěné vody bývá vhodné oba druhy filtrace kombinovat, nejdřív použít ztrátový filtr a za ním bezztrátový.
Konečně je potřeba počítat s tím, že tyto filtry vás zbaví pouze nečistot ve vodě, a nikoli těch, které se vám do vody dostanou za filtrem, či které vám napadají do nádrže. Protože takové nečistoty vždy existují, je potřeba v každém případě opatřit čerpadlo jemným sacím košem.
Asi nejčastější a nejjednodušší řešení je systém zasakování na pozemku. Způsobů využití je ale více např. zalévání zahrady/trávníku, mytí auta, úklid, splachování WC. Je ale nutné si ohlídat kvalitu přečištěné vody rozborem.
Kořenové čistírně odpadních vod bude k funkčnosti stačit N a P (dusík a fosfor), a ten v těchto vodách stále bude.