Od 30. listopadu do 12. prosince 2015 se v Paříži konala 21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), známá také pod zkratkou COP21 (21st Conference of the Parties).
Hlavním cílem této konference bylo uzavřít mezinárodní dohodu, jež je právním rámcem pro globální klimatickou politiku na další desetiletí. Její uzavření završilo několikaleté mezinárodní jednání. Zasedající země (téměř dvě stovky zemí světa) se shodly, že do konce století udrží globální oteplování pod hranicí 2 stupňů Celsia a budou se snažit směřovat k ještě nižšímu teplotnímu cíli 1,5 stupně. A dále by měl svět také ve druhé polovině století dosáhnout rovnováhy mezi vypouštěnými emisemi a emisemi přirozeně pohlcovanými v přírodě tak, aby byly výsledné emise nulové.
Přísliby jednotlivých států nejsou závazné, důležitá teď bude implementace dohody. Nejprve ji musí ratifikovat nejméně 55 zemí a musí zahrnovat nejméně 55 % světových emisí skleníkových plynů. Důležitou roli pro pravidelné pětileté vyhodnocování národních plánů a možné zvyšování závazků, bude vhodně zvolený vyhodnocovací mechanismus. Našli se i kritici, jenž výsledek jednání označili za málo ambiciózní.
Světové konference věnované změně klimatu se konají každoročně již déle než 20 let. Jejich cílem je zhodnotit implementaci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a přicházet s novými kroky potřebnými k jejímu provedení.
Jaké budou mít klimatické změny dopad pro Českou republiku?
Potenciální nedostatek vody je pro Českou republiku skutečně ten nejvíce alarmující problém. Podle centra výzkumu globální změny „CzechGlobe“, která v České republice funguje již řadu let, společnost začíná otázky klimatických změn vnímat daleko pozorněji. CzechGlobe například spolupracuje na speciálním projektu Intersucho, který se zaměřuje na monitoring sucha v zemědělské půdě. Systém slouží jednotlivým zemědělcům, kteří každý den dostávají informace o obsahu vody v půdě na svých pozemcích. Naproti častějšímu výskytu sucha můžeme očekávat četnější náhlé povodně. Je potřeba celkově změnit přístup a na změny klimatu se adaptovat.
Hlavní témata konference
• Stanovení dlouhodobého cíle
Zúčastněné země se dohodly, že svět by měl ve druhé polovině století dosáhnout rovnováhy mezi vypouštěnými emisemi a emisemi přirozeně pohlcovanými v přírodě tak, aby byly výsledné emise nulové (v roce 2030). Svého vrcholu by ovšem měly emise dosáhnout co nejdříve, a pak už by mělo vypuštěné množství jen klesat.
• Mechanismus pro vyhodnocování
Ten by měl zajistit trvání klimatické politiky i po vypršení státy předložených závazků. Tyto závazky jsou zpravidla stanoveny na 10 až 15 let. Mechanismus by určil, jak často budou závazky vyhodnocovány a pravidelně přepracovávány na základě nových poznatků či dostupnosti nových technologií. Měl by sloužit také k navyšování dosavadních národních cílů. Evropská unie se zasazuje o stanovení pětiletého cyklu pro tento mechanismus.
• Monitoring a reporting
S mechanismem pro vyhodnocování je spojena problematika monitoringu. Aby bylo možné závazky států vyhodnocovat, je třeba stanovit přesný a přehledný systém kontroly a zavést pravidla pro podávání zpráv.
• Finance
Jsou další klíčovou otázkou vedle redukce emisí. Chudší země chtějí, aby jim bohatší země poskytly finanční pomoc, která jim umožní jak investovat do čistých technologií a snížit emise skleníkových plynů, tak adaptovat jejich infrastrukturu na škody způsobené změnou klimatu.
• Na co by měly být finance určeny?
Na snižování emisí s využitím nových technologií.
Důležití členové
• USA
Americký příspěvek zahrnuje snížení emisí uhlíku o 26 až 28 % do roku 2025 oproti roku 2005. Pro zajímavost, Spojené státy americké patří historicky k největším emitentům oxidu uhličitého (ročně vypustí asi 17 tun CO2 na obyvatele), proto je jejich závazkům věnována značná pozornost.
• Čína
Součástí čínského příspěvku je závazek, že do roku 2030 sníží své emise oxidu uhličitého o 60 až 65 % oproti roku 2005. V současné době vypouští 7,4 tun emisí oxidu uhličitého na hlavu za rok. Čínu dlouhodobě trápí znečištěné ovzduší a smog zejména u velkých aglomerací. Postupnými reformami a restrukturalizací průmyslu se proto snaží problémy řešit a v nedávné době se postavila do čela států zastávajících nutnost reakce na změny klimatu.
• EU
Ve svém příspěvku se zavázala snížit emise skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 (oproti roku 1990) a zároveň by chtěla dosáhnout snížení emisí o 80 až 95 % do roku 2050. V současné době EU vypouští asi 7,3 tun CO2 na hlavu a rok. Unie se staví do role světového lídra v oblasti boje s klimatickou změnou.
Stanoviska
Česká republika se zavázala snížit emise u prachových částic od roku 2020 o 16 % proti úrovni z roku 2005. Od roku 2030 o 60%. Česká republika v současné době produkuje přibližně 12 tun emisí CO2 ekvivalentu na osobu ročně a naším cílem je toto číslo výrazně snížit a přiblížit se průměru EU, což je 7 tun CO2 ekvivalentu na obyvatele.
Podle kritiků však dlouhodobý cíl není dostatečně konkrétní a chybí závazné kroky, které by k němu vedly. Jsme na začátku konce éry fosilních paliv. Cíl udržet průměrnou globální teplotu výrazně pod dvěma stupni, ideálně pod jedním a půl stupněm, dává nejzranitelnějším zemím šanci dopady změny klimatu lépe zvládnout.
Oficiální stránky konference:
http://www.cop21.gouv.fr/en
Autor článku: Silvie Drabinová
