GRÜEZI!
Tak nás vítá sympatický stříbrovlasý veterán vodohospodářské problematiky Fredy Mark – občanským povoláním šéf kantonálního Úřadu pro životní prostředí v severošvýcarském Appenzellu, duší vizionář.
Za pozváním do Appenzellu vedla dlouholetá spolupráce univerzity ETH v Curychu, pražské Stavební fakulty ČVUT a místního úřadu pro záležitosti životního prostředí, jež našly v posledních dvou letech nového partnera v ČSOP Koniklec a možnost spojit síly v rámci projektu POČÍTÁME S VODOU.
Exkurze za příklady dobré praxe je součástí tohoto projektu – navazuje na cyklus vzdělávacích seminářů, konferenci s mezinárodní účastí a širší osvětu v tématu dlouhodobě udržitelného hospodaření s dešťovou vodou (HDV) a měla by účastníkům poskytnout zkušenost nejpůsobivější – švýcarskou a německou realitu HDV na vlastní oko a ucho.
Tyto pozitivně naladěné oči a uši přicházejí z úřadů státní správy a samosprávy, projekčních kanceláří i neziskové sféry z celé České republiky – výměna profesních zkušeností spontánně nastává ve chvíli, kdy nastoupíme do autobusu, a bude zřejmě i nadále pokračovat skrze osobní kontakty, jeden z neocenitelných výdobytků podobných akcí. Všechny nás zajímají technická řešení, zkušenosti s jejich provozem a v neposlední řadě i způsob, jak se je místním vůbec podařilo uvést „do života“ – vědecká zdůvodnění potřebnosti toho či onoho kroku se sice jednoduše poslouchají, ale od teorie k praxi vede někdy velmi dlouhá cesta.
Během třídenního putování máme možnost navštívit 4 lokality s ukázkami různých přístupů k řešení udržitelného HDV – a hovoříme-li o dlouhodobé udržitelnosti, musíme věnovat pozornost jejím třem hlavním aspektům, kterými jsou udržitelnost ekonomická, ekologická i sociální. Jak se ukáže, příkladná realizovaná opatření je naplňují všechna: jsou ekonomicky hospodárná, mají nepopiratelný a pozitivní ekologický přesah a jsou ve většině případů investory a uživateli akceptována jako jejich osobní přínos ke zkvalitňování přístupu k managementu životního prostředí.
Úvodní zastávka nás zavede do mnichovské čtvrti Riem – první zasakovací průlehy nenápadně zakomponované do zeleně kolem obytných domů, první okapové svody s vyústěním do štěrkových ploch, vegetační střechy vysoko nad našimi hlavami spíše tušíme; to vše v obyčejné okrajové čtvrti působící spíše „laciným“ dojmem – bydlet zde ale bude nejspíš příjemné i díky faktu, že zadržená dešťová voda pozitivně ovlivňuje mikroklima jinak konvenční městské zástavby.
Hlavní těžiště exkurze leží v Appenzellu a jeho okolí – je zde na nás připraven průvodce z nejpovolanějších. Pan Fredy Mark je skvělým hostitelem – náš druhý výletní den začíná teoretickým úvodem v tělocvičně školy v St.Gallen; na hlavu jeho i místního projektanta vodohospodářských opatření padá množství praktických dotazů, společnost se rozehřívá; příliš brzy se ale musíme zdvihnout a vyrazit do terénu – uvidět vše na vlastní oči. Objekty, které nás zajímají, jsou různého druhu – bytové domy, průmyslové a jiné komerční stavby, stavby veřejné obslužnosti jako jsou parkoviště či komunikace. Bonusem je pak pozvánka na skvělý oběd ve výletní restauraci s výhledem na okolní zelené kopce nad Bodamským jezerem – také krásný příklad hodný následování!
Samotné městečko Appenzell našim zrakům odhaluje další prvky, které už nikoho nenechají na pochybách, že se jedná o zařízení HDV – mělké či hlubší průlehy, retenční nádrže často skryté očím náhodného chodce, zelené střechy, vsakovací dlažba – jejich součástí je vždy řešení bezpečnostního přelivu a zpravidla též možnost řízeného odtoku. Jedná se o opatření vcelku jednoduchá, ale ve správné kombinaci velice efektivní.
Trik spočívá ve správném namíchání jednotlivých složek kouzelné mantry VSAK-ZADRŽENÍ-VÝPAR, které by, dle zákona, mělo nakonec svým účinkem imitovat přírodě blízké a pro hospodaření s dešťovou vodou ideální podmínky, totiž odtok srážkové vody z travnatého povrchu. Tato oblast appenzellského kantonu se jejich prostřednictvím velice úspěšně vyhýbá extrémním situacím spojeným s častými dešti, které jsou pro tuto část alpského podhůří typické.
Ovšem nejvíce nakažlivé je nadšení Fredyho Marka – hovoří o budoucnosti Appenzellu, o potížích provázejících vytváření optimálního modelu HDV, o pochybnostech, které pociťují místní stavebníci a podnikatelé – zná je velmi dobře, protože tráví mnoho času vysvětlováním konceptu HDV právě mezi nimi.
Na zpáteční cestě do Prahy věnujeme dvě hodiny obchůzce jedné z nových obytných čtvrtí městečka Ostfildern u Stuttgartu. Naším průvodcem je zaměstnanec městského úřadu; je inženýr, což v jeho případě neznamená pouze akademický titul před jménem, ale označuje specifický pohled na HDV – tj. především náklonnost k osvědčeným řešením s dobře spočitatelnými náklady na investici i údržbu. Impuls k revolučnímu řešení nakládání s dešťovými vodami v komplexu Scharnhauser Park přišel kdysi jako politická zakázka, ale výsledek se záhy stal chloubou Německa na výstavě EXPO 2002 v Hannoveru – optimistický předpoklad, že projekt přinese ekonomické úspory, se sice nepotvrdil, ale náklady se ukázaly zcela srovnatelné s konvenčním řešením (jímž by byl urychlený odvod srážkové vody do jednotné kanalizace). Řešení je typické povrchovým odváděním vody a extenzivními přiznanými vsakovacími i retenčními prostory podporujícími místní výpar. Pan Helmut Schönleber nám dnes Scharnhauser Park ukazuje s hrdostí – je první vlaštovkou, která prokázala funkčnost a finanční udržitelnost projektů tohoto typu, a má své následovníky.
Řešení optimální z hlediska rozumného hospodaření s dešťovou vodou nemusí být nutně drahá – naopak, prostředky ušetřené v dlouhodobém horizontu na poplatcích za odvod dešťových vod mohou být mocnou pozitivní motivací – jsou ale zatím neobvyklá. Změna myšlení nepřichází s novou vyhláškou či zákonem – musí se odehrát v hlavách lidí, kteří tuhle hru o vodu hrají – projektantů, úředníků, politiků, investorů, uživatelů a provozovatelů všech prvků systému HDV.
Že švýcarský příklad nelze přenést do českých podmínek? Hloupost! Nadšení pro věc a vize, která dává smysl – to si odnášíme z Appenzellu my všichni, kdo jsme letos s ČSOP Koniklec do Švýcarska za příklady dobré praxe vyrazili!
Mgr. Karolína Klímová, Komise pro projekt Zdravé město a MA21 při Radě MČ Praha 20
