Účinnost adaptačních opatření v Praze je významně ovlivňována kvalitou a fungováním modro-zelené infrastruktury s důrazem na účinné hospodaření s dešťovou vodou. Přestože podloží většiny území hlavního města neumožňuje zasakování dešťové vody v místě spadu, existuje řada jiných přírodě blízkých řešení, jako jsou např. zelené střechy, zelené fasády, retenční objekty aj. Tyto a další prvky jsou klíčové pro posilování odolnosti každého většího města a jeho schopnosti se vypořádat s extrémními výkyvy počasí.
PROJEKT
V rámci projektu POČÍTÁME S VODOU V PRAZE, který běží od roku 2019, reagujeme na poptávku zástupců veřejné správy po znalostech, jak prvky přírodě blízkého řešení hospodaření s dešťovou vodou (HDV) správně plánovat a navrhovat, aby tvořily právě funkční modro-zelenou infrastrukturu.
Projekt se zaměřuje na vzdělávání a osvětu v oblasti přírodě blízkého HDV především mezi zástupci veřejné správy pražských městských částí a jednotlivými obyvateli města Prahy. Toto dlouhodobé vzdělávání je nutným předpokladem uvádění systémů HDV do praxe, jelikož (ne)informovanost těchto cílových skupin je momentálně nejslabším článkem tohoto procesu.
Konference:
Konference Počítáme s vodou 2023: Modro-zelená infrastruktura v uličním prostoru
Exkurze:
- Exkurze za příklady HDV v Praze (2020)
- Exkurze za příklady HDV v Praze (2022)
- Exkurze za příklady HDV v Praze (2023)
Semináře:
- Základní seminář na téma HDV ve spolupráci s MČ P4 (2019)
- Základní seminář na téma HDV ve spolupráci s MČ P12 (2021)
- Základní seminář na téma HDV ve spolupráci s MČ P3 (2022)
- Pokročilý seminář na téma HDV a MZI ve spolupráci s MČ P7 (2023)
Články:
- 10 věcí, které byste měli promyslet, než začnete na zahradě chytat dešťovou vodu
- RNDr. Tomáš Hrdinka, Ph.D., Praha 4: Jaký je ideál hospodaření s dešťovou vodou ve městě a co umožňuje realita všedního dne?
- Stromy by se měly postavit na roveň inženýrským sítím, říkají odborníci
- Revitalizace v Oboře Hvězda
- V Praze 12 „počítáme s vodou“
- Má smysl budovat mokřad přímo ve městě? Ve světě to dělají, ukázala konference Počítáme s vodou
- Víte, co je modro-zelená infrastruktura?
- Jaké jsou nejužívanější prvky modro-zelené infrastruktury ve městě a kde tkví problém jejich realizace?
- EXKURZE ZA PRVKY HOSPODAŘENÍ S VODU Praha má první podzemní vsakovací rýhu na dešťovou vodu
- Dešťové záhony. Oblíbený způsob zadržování vody se dostává i do ČR. Třeba na Prahu 3
- Dešťové záhony. Co to je a jak fungují?
- Za příklady hospodaření s dešťovou vodou v Praze 2023
- Městská část Praha 7 a modro-zelená infrastruktura
SOUČASNÝ STAV V PRAZE
V rámci měst stále dochází ke zvyšování množství zpevněných ploch, což vede ke zvýšení objemu a rychlosti odtoku srážkové vody do jednotné kanalizační sítě. Stále méně vody má možnost se přirozeně vsakovat a odpařovat, což narušuje přirozený koloběh vody (narušení malého vodního cyklu, lokální pokles hladiny spodní vody) na jedné straně, na straně druhé dochází k přetížení kanalizace a čistíren odpadních vod, ze kterých se dostává stále více nevyčištěné vody tzv. odlehčovacími komorami do povrchových vod. Důležitým aspektem je také zvýšené riziko povodní díky rychlému odtoku srážkových vod ze zpevněných ploch.
Podstatou konvenčního přístupu k dešťové vodě je, že ji hned, jak spadne na pozemek, co nejpříměji odvedeme do kanalizace, potoku, řeky, moře. Principem decentralizovaného systému odvodnění, který je prosazován systémem HDV, je snaha postarat se o dešťovou vodu tam, kde spadne.
Přirozený výpar vody dokáže eliminovat teplotní extrémy v časovém i prostorovém měřítku. Odpařující se voda krajinu ve dne výrazně ochlazuje a akumulované teplo opět uvolňuje v noci. Vodní pára se může snadno dostávat z teplejších do chladnějších míst, kde dochází k její kondenzaci a teplo se uvolňuje. Tím je do značné míry omezen výskyt vichřic a dalších extrémních jevů, které vznikají díky rozdílům teplot v prostředí.
Hospodaření s dešťovými vodami naplňuje nejen environmentální, ale také ekonomický pilíř udržitelného rozvoje. V důsledku toho, že se snižuje jak celkový objem povrchového odtoku, tak jeho maximum bezprostředně po dešti, je možné navrhovat menší profily stok a objemy dešťových nádrží a jsou méně zatěžovány ČOV, čímž se zvyšuje účinnost čištění odpadních vod. Při využívání akumulované dešťové vody v nemovitostech jako vody užitkové (WC, závlaha, praní, úklid) se snižuje spotřeba pitné vody. Nezanedbatelný je také ekonomický přínos ve snížení (zamezení) povodňových škod.
Zařízení HDV přispívají ke zlepšení kvality života občanů mimo svoji základní funkci rovněž tím, že mohou mít podobu ploch veřejné zeleně a plnit tak rekreační a estetickou funkci. Podobným způsobem mohou urbanizovanou krajinu „oživit“ různé vodní plochy sloužící k zadržování dešťové vody.
